Camponotus ligniperda, mravenec dřevokaz, je mohutný druh s černou hlavou a zadečkem a rudohnědou hrudí. Je polymorfní, v chovu středně náročný, klaustrálně zakládá kolonie a potřebuje zimní klid.

Přehled druhu
C. ligniperda je největší druh mravence v Česku i v Evropě a chovatelům se líbí robustními dělnicemi. Roste ale pomalu a zimní klid je nutný. Hodnoty v tabulce vycházejí z odborných zdrojů a z chovatelských karet, u údajů z komerční karty a z příbuzného druhu C. pennsylvanicus to uvádím.
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Obtížnost chovu | střední (e-shop ho uvádí jako vhodný i pro začínající chovatele) |
| Královna | 16–20 mm [1] |
| Dělnice | cca 6–14 mm, výrazný polymorfismus (minor i major) [1] |
| Samec | 6–14 mm [1] |
| Kasta „vojáků“ (major) | ano, velké dělnice s mohutnou hlavou [4] |
| Počet královen | 1 (monogynie); u rodu popsána i oligogynie [3][4] |
| Velikost zralé kolonie | cca 3 000 (příbuzný druh) až 5 000 (komerční karta); orientační [4] |
| Založení kolonie | klaustrální [4] |
| Rojení | květen–červen, průměr kolem 5. června (3. 5.–26. 6.) [5] |
| Zimování | cca 5–8 °C, říjen–březen |
| Teplota / vlhkost | 20–25 °C / 50–60 % |
| Riziko útěku | střední |
Teplota, vlhkost, zimování a velikost kolonie pocházejí z komerční chovatelské karty a z příbuzného druhu, takže je berte jako orientační hodnoty.
Video – chov mravenců ve formikáriu, mravenec dřevokaz a Messor barbarus (kanál Ants Europe)
Systematika, rozšíření a jak druh poznat
Camponotus ligniperda (Latreille, 1802) patří do podčeledi Formicinae [1][5]. Žije od středního Španělska po západní Rusko a od Sicílie po střední Švédsko, ve Velké Británii chybí [6]. Preferuje teplá, slunná a spíše suchá místa: okraje lesů, světliny, suché trávníky a meze [1][2][7].
V atlantickém klimatu, například v Nizozemsku a Dánsku, je vzácný, pravděpodobně kvůli vlhku a konkurenci mravenců rodu Formica [6][8]
Rozlišení od C. herculeanus
| Znak | C. ligniperda | C. herculeanus |
|---|---|---|
| První článek zadečku | rezavě červený | černý [10] |
| Ochlupení zadečku | kratší | delší [5][10] |
| Hnízdo | půda, odumřelé dřevo | spíše živé jehličnany [2][6] |
| Rojení | asi o 4 týdny dříve | později [8] |
Samotné zbarvení spolehlivé není a hybridi tvoří přibližně 0,2–1,0 % jedinců [5]. Obě rudé „dřevokazné“ formy mají klypeus bez středního kýlu a obvykle tmavou hlavu [10]. Spolehlivé určení si ověřte pod lupou.
Stavba těla a kasty
Dělnice jsou výrazně polymorfní. Menší minor pečují o plod a hnízdo, velké major mají mohutnou hlavu a plní obranu a dopravu potravy [4][6]. Zdroje uvádějí cca 6–14 mm, ale přesné hranice mezi kastami jsou plynulé. U příbuzného C. pennsylvanicus se major objevují až 2–3 roky po založení kolonie [4].
| Kasta | Velikost | Role |
|---|---|---|
| Královna | 16–20 mm | kladení vajíček |
| Dělnice minor | asi 6–10 mm | péče o plod, hnízdo, trofalaxe |
| Dělnice major | až cca 14 mm | obrana, transport potravy |
| Samec | 6–14 mm | páření při rojení |

Camponotus ligniperda (foto Ants Europe).
Životní cyklus a zakládání kolonie
Královna zakládá kolonii klaustrálně: po svatebním letu se uzavře v komůrce, nekrmí se a první drobné dělnice odchová ze svých zásob [4]. Plod se vyvíjí ve dvou vlnách, na jaře a v pozdním létě, a zimují larvy prvního instaru. Okřídlení jedinci zimují v hnízdě a v dalším jaře se rojí [4]. První pohlavní jedinci se u příbuzných druhů objevují po čtyřech a více letech [4].
Pokud rojení chytáte v přírodě, mějte na paměti: druh se rojí odpoledne při 21–28 °C, průměrně kolem 5. června [5].
Video – dvě královny Camponotus ligniperda ve zkumavkách, jedna už s dělnicemi, druhá s kuklami (Ants Europe)
Hnízdo ve volné přírodě
V České republice hnízdí nejčastěji na vyhřátých březích u lesních cest, tedy na březích, které jsou osvětlené sluncem. Hnízdo bývá v hlíně a jiném substrátu, nejčastěji v hliněném břehu. Oblíbené jsou i písčité břehy, protože se v nich čerstvým královnám snadno hloubí první chodba s komůrkou. Starší kolonie se později mohou rozšířit i ke kořenům a do pařezů. Nejčastěji ho proto najdete pod kameny nebo v prohřátých hliněných březích.
V Německu hnízdí v půdě pod kameny, u pařezů a kořenů a v trouchnivém dřevě, živé stromy nekolonizuje [1][2]. Půdní hnízdo může mít výběžek do blízkého stromu [6]. V Nizozemsku byla hnízda pod listnatými stromy s hustou korunou, která chrání před deštěm [6]. Ve Skandinávii se druh občas usazuje i v budovách [8].
Potrava
- Základem je medovice a sladké šťávy [1][4].
- Bílkoviny dodává hmyz, hlavně v době růstu plodu [4].
- Dospělci přijímají jen tekutiny a pevné částice filtrují [4].
Studie na C. pennsylvanicus (nutno brát jako orientační) ukázala, že dělnice nejraději přijímají sacharózu a fruktózu a že optimum leží kolem 20% roztoku. Čisté tuky ignorovaly a bílkoviny sbíraly nejvíc v červnu a září [4].
V praxi: průběžně nabízejte 15–20% cukerný roztok nebo med a bílkovinu (drcený hmyz, moučný červ) hlavně v sezóně růstu plodu. Tučné krmivo nenabízejte.
Chov v zajetí
| Oblast | Doporučení |
|---|---|
| Teplota | 20–25 °C, nepřehřívat celoročně |
| Vlhkost | 50–60 %, vlhká komůrka v hnízdě |
| Zimování | 5–8 °C, říjen–březen |
| Hnízdo | ytong, sádra nebo dřevěné hnízdo se sekundárním zdrojem vody |
| Arena | dobře těsnící, riziko útěku střední |
Hnízdo bývá v přírodě rozdělené do více míst [4], proto dejte větším dělnicím dost prostoru a nabídněte vlhkou i suchou část. Podrobnosti o zimování najdete v článku Hibernace a o vývoji v článku Vývojová stádia mravence.
Video – ANTcore MINI WOOD, dřevěné hnízdo pro mravence dřevokazy (Ants Europe)
Co se hodí pro dřevokaza
Pro velké dělnice se hodí těsná bariéra výběhu, zdroj vody a cukrový roztok.
Ekologie, nepřátelé a škodlivost
Přirozenými konkurenty jsou mravenci rodu Formica, zvlášť F. sanguinea [6]. Dřevo mravenci vyhlodávají jako úkryt a plod, nejedí ho [1]. Škody na stavbách a stromech jsou popsány hlavně ve Skandinávii a v Německu [8][6]. V Rakousku (Vorarlberg) je druh hodnocen jako málo dotčený [9]. Před odchytem ověřte ochranu v dané zemi.
- Je to největší druh mravence v Česku i v Evropě [1].
- Hnízdí často v zemi a jen někdy zasahuje do dřeva [6].
- Rojí se asi o 4 týdny dříve než C. herculeanus [8].
Časté otázky chovatelů
Je Camponotus ligniperda vhodný pro začátečníky?
E-shop ho řadí mezi druhy vhodné i pro začátečníky, já ho hodnotím jako středně náročný: roste pomalu a vyžaduje zimní klid .
Musím ho přezimovat?
Ano, doporučuje se cca 5–8 °C od října do března .
Ničí dřevo?
V arénách ne; v přírodě používá dřevo jako úkryt a hnízdo [1][8].
Kdy se rojí?
Většinou v květnu až červnu, odpoledne při 21–28 °C [5].
Jak ho odlišit od C. herculeanus?
Podle rezavého prvního článku zadečku a kratšího ochlupení; zbarvení samotné ale nestačí [5][10].
Použité zdroje
Údaje označené jako orientační pocházejí z nerecenzovaných podkladů, jako je faktový list (1).
Zobrazit seznam 10 zdrojů
- LGA Baden-Württemberg (2009). Braunschwarze und schwarze Rossameise – Information.
- Wollmann, K. (1993). Die Ameisen des NSG Ahrschleife bei Altenahr. Beitr. Landespflege Rheinland-Pfalz 16.
- Hölldobler, B. (1962). Zur Frage der Oligogynie bei Camponotus ligniperda und C. herculeanus. Z. Angew. Ent. 49 (podle zdroje 5).
- Cannon, C. A. (1998). Nutritional ecology of Camponotus pennsylvanicus. Virginia Tech; Oswalt (2007), nesting and foraging of the black carpenter ant.
- Seifert, B. (2019). Hybridization in the European carpenter ants Camponotus herculeanus and C. ligniperda. Insectes Sociaux 66.
- Vierbergen, G. et al. (2000). Nesten van de reuzenmier. Nederlandse Faunistische Mededelingen 11.
- LGA Baden-Württemberg a Wollmann – biotopy.
- Jensen, T. F., Nielsen, M. G. (1982). Camponotus v Dánsku. Ent. Meddr 49.
- Glaser, F. (2005). Rote Liste der Ameisen Vorarlbergs.
- García, F. Camponotus rojizas ibéricas (Asociación Ibérica de Mirmecología).
Camponotus ligniperda ve zkratce
- PůvodEvropa
- Královna16–20 mm
- Dělnice6–14 mm
- Zralá kolonie~3 000–5 000 (odhad)
- Teplota v hnízdě20–25 °C
- Vlhkost50–60 %
- Zimování5–8 °C, říjen až březen
- Potravacukry, hmyz
- Obtížnoststřední
Tři zajímavosti
- Je to největší mravenec Česka i Evropy.
- Hnízdí hlavně v zemi a u pařezů.
- Zimní klid je pro něj nutný.
Chtěli byste chovat Camponotus ligniperda?
Prodáváme kolonie s královnou a přibližně 5 dělnicemi (plus potomstvo). Dostupnost se mění podle sezóny.

Za články, vývojem a testováním nových formikárií i novinkami ze světa mravenců pro československou komunitu stojí Radek z Ants Europe.
Kdo je Radek?
Radek chová mravence už téměř 15 let a stojí za projektem Ants Europe a blogem Chov mravenců. Vyvíjí vlastní formikária řady ANTcore a pomáhá začínajícím chovatelům s prvními koloniemi. Je administrátorem československé facebookové skupiny Mravce, mravenci a ich chov. Spolupracuje s Živou exotikou, YouTuberem Sokolíkem a Biologickým centrem AV ČR. Chov mravenců představuje veřejnosti na největší terarijní výstavě ve střední Evropě Živá Exotika v Praze, na akcích Noc vědy a Veletrh vědy a na Velké výstavě bezobratlých Přírodovědecké fakulty UK v Praze.




