Crematogaster scutellaris – biologie a chov
Crematogaster scutellaris je středomořský mravenec s červenou hlavou, který při ohrožení zvedá zadeček do tvaru srdce. Na dovolené u Jadranu ho znají mnozí, v zajetí je to živý druh, který rychle roste a vyžaduje dobře zabezpečené hnízdo.

Přehled druhu
Crematogaster scutellaris je druh se střední obtížností chovu. Kolonie rychle roste, a proto je potřeba včas zvětšit prostor a hnízdo dobře zabezpečit proti úniku.
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Obtížnost chovu | 2, kolonie rychle roste a hnízdo je nutné zabezpečit proti úniku |
| Původ | jižní Evropa, severní Afrika, Blízký východ |
| Královna | 7–9 mm, červená hlava, černé tělo, žije dlouhá léta (uvádí se až cca 20 let) |
| Dělnice | 3–4 mm (v literatuře až kolem 5 mm), červená hlava, černé tělo, jediná velikostní forma |
| Počet královen v kolonii | jedna (monogynní); občas může být přijato více královen, ty jsou však vůči sobě agresivní |
| Velikost zralé kolonie | desítky tisíc jedinců |
| Zakládání kolonie | klaustrální (královna se zavře a vychová první dělnice bez krmení) |
| Svatební lety | srpen až říjen |
| Teplota v hnízdě / ve výběhu | 21–25 °C / 20–28 °C |
| Vlhkost v hnízdě / ve výběhu | 50–60 % / 30–50 % |
| Hibernace | ano, od října na 3–5 měsíců (zimování končí v únoru, teplotu pak zvyšujte postupně) |
| Potrava | medovice nebo cukrová voda, hmyz (octomilky, malí cvrčci, moučné červy, nakrájení švábi), volitelně ovoce |
Systematika, rozšíření a jak druh poznat
Rozšíření
Druh je typický pro západní Středomoří, tedy pro jižní Francii, Pyrenejský poloostrov, Itálii, Istrii, Dalmácii a severní Afriku. Občas se zavlečený objevuje i dál na sever, například v jižním Německu.
Stanoviště
Žije na stromech a v mrtvém dřevě, třeba v korkových a dubových lesích, ve starých sadech a olivových hájích. Obsadí ale i lidské stavby a zdi.
Jak druh poznat
Dělnice mají lesklou červenou hlavu a černý hrudník a zadeček. Zadeček se k vrcholu zužuje a při ohrožení ho dělnice zvedají nad tělo, takže připomíná srdce. Stezky tvoří výrazné kolony.

Pozor na původ kolonie. Na východním Středomoří a na většině Balkánu je C. scutellaris nahrazena příbuznými druhy skupiny Crematogaster scutellaris, například C. schmidti a C. ionia. Revize z roku 2026 popsala v této skupině další druhy (C. graeca a C. ariadnae). Chovatelé proto mohou dostat příbuzný druh, který se téměř nedá poznat okem. Rozhoduje původ a měření.
Stavba těla a kasty
Dělnice mají jednu velikostní formu a žádnou kastu „vojáků“. Královna je výrazně větší.
| Kasta | Délka | Poznámka |
|---|---|---|
| Královna | 7–9 mm | červená hlava, černé tělo |
| Dělnice | 3–4 mm (až kolem 5 mm) | červená hlava, černé tělo, jediná velikostní forma |
| Samec | údaj neověřen | černý, okřídlený na konci léta |
Životní cyklus a zakládání kolonie
Svatební lety
Okřídlené královny a samci vylétají na konci léta, zpravidla od srpna do října.
Založení kolonie
Královna zakládá kolonii samostatně. První dělnice vychová ze zásob vlastního těla a během této fáze potřebuje klid. Přirozeně se zakládá v kůře, dutinkách a hálkách. V terénu byly vidět i skupiny královen pohromadě, ale v hotové kolonii zůstává jedna.

Ochrana před nemocemi
Podle jedné studie královny C. scutellaris mohou předat potomstvu imunitní ochranu proti houbě Metarhizium. To se hodí hlavně při klaustrálním zakládání.
Hnízdo ve volné přírodě
Dělnice staví hnízdo z žvýkaného dřeva a půdy, podobně jako vosy, uvnitř dutin v kmenech, pod kůrou nebo v padlých větvích. Obývá i dubové hálky.
Silné kolonie mohou být v korkových lesích přítomné na velké části stromů. Snadno proto obsadí i dekorace v teráriu.

Potrava
Co mravenci sbírají
V přírodě se živí medovicí mšic a červců, které chrání, a také sbírají živé i mrtvé členovce.
Co podávat v zajetí
| Druh potravy | Co podávat |
|---|---|
| Cukry | medovice nebo cukrová voda (alespoň 3 díly vody na 1 díl cukru) |
| Bílkoviny | octomilky, malí cvrčci, moučné červy, nakrájení švábi |
| Doplněk | kousek ovoce |
Chov v zajetí
Teplota a vlhkost
Nejlépe vyhovuje 21–25 °C v hnízdě a 20–28 °C ve výběhu. Hnízdo držte mírně vlhké (50–60 %), ve výběhu stačí 30–50 %. Druh dobře snáší sucho.
Zimování
Zimujte od října po dobu 3–5 měsíců, do února, s postupným návratem na pokojovou teplotu.
Hnízdo a výběh
Mladé kolonii se daří v korkovém nebo dřevěném hnízdě, případně ve svazku dutých stébel. Protože kolonie rychle roste, počítejte s tím, že bude potřeba prostor zvětšit. Dělnice jsou malé a aktivní, proto zkontrolujte, že je výběh pevně uzavřen a bariéra proti úniku funguje.
Zakládání z královny
Královnu nechte ve zkumavce v klidu a v teple. První dělnice se objeví bez krmení.
Společný chov s Camponotus lateralis
V přírodě chodí Camponotus lateralis po stezkách C. scutellaris a je jí podobný. V zajetí však žádná dostupná studie společný chov nezkoumala. C. scutellaris je agresivnější a C. lateralis obvykle vytlačuje, proto doporučujeme druhy chovat odděleně.
Co o druhu zjistila věda v letech 2025–2026
| Téma | Zjištění |
|---|---|
| Terénní studie (2025) | Většina kolonií C. lateralis žije u Crematogaster a v takových koloniích je víc dělnic i pohlavních jedinců. |
| Barevná mimikry (2025) | C. lateralis kopíruje barvu místního modelového druhu, ale nedokonale. |
| Pokus s ještěrkami (2026) | Ještěrky jedly mimika častěji než model, tedy jim Crematogaster nechutná. |
| Města (2025) | Dělnice z hustě zastavěných oblastí jsou menší. |
| Olivy (2025) | Vůně druhu odrazuje cikádku pěnodějku. |
| Taxonomie (2026) | Skupina C. scutellaris na východě Středomoří zahrnuje další druhy. |
Ekologický význam
Lovec škůdců i ochránce mšic
V olivových hájích je C. scutellaris zároveň predátor škůdců a ochránce červců. Podle výzkumu její vůně odrazuje cikádku pěnodějku, přenašeče bakterie Xylella, takže se nezdržuje na olivových větvích.
Města
Italská studie z roku 2025 porovnala dělnice z různých míst a ukázala, že dělnice z hustě zastavěných oblastí jsou menší a morfologicky si podobnější než ty z méně urbanizovaných míst.
Korek
Na Pyrenejském poloostrově je druh významným vrtačem korku v korkových dubech.
Symbionti, kořist a nepřátelé
Camponotus lateralis
Camponotus lateralis sdílí s C. scutellaris stezky a napodobuje její barvu (Batesova mimikry). Terénní studie z roku 2025 uvádí, že 79 % kolonií C. lateralis bylo pravděpodobně spojeno s Crematogaster. Takové kolonie měly asi 2,2× více dělnic. Pokus s ještěrkami z roku 2026 potvrdil, že ještěrky jedly C. lateralis 1,8× více než Crematogaster, takže jim tento druh nechutná.
Další mimikové
Barvu C. scutellaris napodobují také mravenec Colobopsis imitans a ploštice Mimocoris rugicollis.
Mšice a červci
Mravenci chovají mšice a červce pro medovici a v dubových hálkách byly nalezeny i uložené živé mšice.

Komunikace a zajímavosti
Chemie
Stopovým feromonem je (R)-tridekan-2-ol z holenních žláz. Při obraně dělnice zvedají zadeček a vypouštějí obranný sekret, který mobilizuje kolonii.
Anglický název
Zadeček ve tvaru srdce dal druhu anglický název „acrobat ant“.
Časté otázky chovatelů
Je Crematogaster scutellaris druh pro začátečníky?
Je to druh se střední obtížností. Roste rychle, takže je potřeba včas zvětšit prostor a dobře zajistit výběh.
Potřebuje zimování?
Ano, od října na 3–5 měsíců.
Mohu chovat C. scutellaris společně s C. lateralis?
Nedoporučujeme. V zajetí to nebylo studováno a C. scutellaris je agresivnější.
Čím krmit?
Cukrovou vodou nebo medovicí a drobným hmyzem.
Crematogaster scutellaris ve zkratce
- Původzápadní Středomoří
- Královna7–9 mm
- Dělnice3–4 mm
- Zralá koloniedesítky tisíc jedinců
- Teplota v hnízdě21–25 °C
- Vlhkost50–60 %
- Zimováníod října na 3–5 měsíců
- Potravamedovice a drobný hmyz
- Obtížnoststřední
Víte, že
- Zadeček ve tvaru srdce dal druhu anglický název „acrobat ant“.
- Barvu C. scutellaris kopírují jiné druhy, aby se chránily před predátory.
- Královna se dožívá mnoha let a kolonie mohou růst až do desítek tisíc jedinců.

Chtěli byste chovat Crematogaster scutellaris?
Dostupnost se mění podle sezóny.
Použité zdroje
Chovatelské údaje pocházejí z e-shopu Ants Europe (antseurope.eu), ostatní zdroje jsou odborné články.
Zobrazit seznam zdrojů
- Wagner H.C., Kraker F., Bračko G., Schifani E. (2025). Extensive field observations throw light on the evolution of mimicry in Camponotus lateralis. Ecology and Evolution 15(12), e72530.
- Wagner H.C., Kraker F., Römer H., Sefc K.M. (2026). A lizard predation experiment demonstrates Batesian ant mimicry in Camponotus lateralis. Ecology and Evolution 16, e74163.
- Kraker F., Wagner H.C. (2025). Evolutionary arms race in ant-ant mimicry. Scientific Reports 15, 41076.
- Menzel F. et al. (2010). Behavioural and chemical mechanisms behind a Mediterranean ant–ant association. Ecological Entomology 35, 711–720.
- Scarano F. et al. (2024). Trail pheromone identification in the ant Crematogaster scutellaris. Scientific Reports 14, 7883.
- Csősz S., El-Ghor L., Wagner H.C. (2026). A taxonomic revision of the East Mediterranean species of the Crematogaster scutellaris complex. Insects 17(6), 658.
- Ferrari A. et al. (2025). Urbanisation homogenises the functional trait space and reduces body size of an arboreal ant species. Myrmecological News 35, 231–247.
- Smargiassi S. et al. (2025). Ants‘ semiochemicals deters Philaenus spumarius activity on olive trees. Journal of Economic Entomology 118(6), 2929–2937.
- Frizzi F. et al. (2020). Resource-dependent mutual association with sap-feeders and a high predation rate in C. scutellaris. BioControl 65, 601–611.
- Bordoni A. et al. (2018). Trans-generational immunization in the acrobat ant Crematogaster scutellaris. Biology Letters 14, 20170761.
- Giannetti D. et al. (2021). First report on the acrobat ant Crematogaster scutellaris storing live aphids in its oak-gall nests. Insects 12(2), 108.
- Schifani E. et al. (2022). Is mimicry a diversification driver in ants? Zoological Journal of the Linnean Society 194, 1424–1450.
- Marlier J.F., Quinet Y., de Biseau J.C. (2004). Defensive behaviour and biological activities of the abdominal secretion in Crematogaster scutellaris. Behavioural Processes 67, 427–440.
- Ants Europe, e-shop (antseurope.eu), chovatelské údaje.
Zdroje fotografií
Úvodní foto a foto v rámečku e-shopu pocházejí z e-shopu Ants Europe (antseurope.eu), vlastní fotografie provozovatele. Ostatní fotografie jsou z Wikimedia Commons.
- Nico, dělnice, licence CC0 1.0.
- Roman Borovsky, královna v hálce, licence CC BY-SA 3.0.
- Xvazquez, hnízdo, licence CC BY 3.0.
- Syrio, mšice na ořešáku, licence CC BY-SA 4.0.
