Camponotus herculeanus – mravenec obrovský – biologie a chov

Mravenec obrovský horských jehličnatých lesů

Camponotus herculeanus, mravenec obrovský, je mohutný černý mravenec s dělnicemi 6–14 mm a královnami až 18 mm. Na rozdíl od příbuzného C. ligniperda hnízdí nejčastěji v živých jehličnanech a dává přednost chladnějším a vlhčím horským místům.

Jehličnaté lesyHorský druhKlaustrální zakládáníZimováníPolymorfní dělnice

Camponotus herculeanus v e-shopuJak ho chovat

Camponotus herculeanus
do 18 mmvelikost královny
6–14 mmvelikost dělnic
500–1800 mvýskyt v Rakousku (Vorarlberg)
~12. červnaprůměrné rojení v Německu

Přehled druhu

C. herculeanus patří spolu s C. ligniperda k největším mravencům střední Evropy [1]. Pro chovatele je zajímavý hlavně tím, že v přírodě osidluje živé jehličnany a vyžaduje chladnější podmínky. Ke chovu samotného druhu mám v podkladech málo údajů, proto jsou chovné hodnoty odvozené z příbuzného druhu a označené jako orientační.

ParametrHodnota
Obtížnost chovustřední (odhad podle příbuzného C. ligniperda)
Královnaaž 18 mm [1]
Dělnice6–14 mm [1][11]
Zbarveníhlava a zadeček černé, nohy tmavě červené [1][5]
Kasta „vojáků“ (major)ano, bimodální rozdělení velikostí dělnic [7]
Počet královenobvykle 1; popsána i oligogynie (více teritoriálních královen) [7]
Velikost kolonievětší než u C. pennsylvanicus (cca 3 000+) [7]; přesné číslo pro tento druh v podkladech chybí
Rojení (Německo)12. června ±19 dní (18. 5.–3. 8.), 82 % před 1. červencem, ~16:45 při 20–28 °C [2]
Hnízdoživé jehličnany (smrk, jedle, borovice) a staré ovocné stromy [1][3]
Zimovánínutné; orientačně jako u C. ligniperda (5–8 °C, říjen–březen)

Teplota, vlhkost a zimování pro tento druh v podkladech nejsou. Berte je jako orientační hodnoty převzaté z karty příbuzného C. ligniperda.

Systematika, rozšíření a jak druh poznat

Camponotus herculeanus (Linnaeus, 1758) je holarktický druh, který se rozšiřuje od hranice lesa na severu a na jih sleduje rozšíření jehličnatých lesů [6]. V severozápadní Evropě je běžný ve středních a vysokých horách a mimo ně jen místy [3]. V Rakousku (Vorarlberg) byl zjištěn od 500 do 1800 m n. m. v lužních a jehličnatých lesích, na stinných březích a na horských lukách s dřevem [4]. Seifert uvádí záznamy z Vysokých Tater v 1200–1300 m [2].

V Dánsku se podle průzkumu z roku 1982 rozšiřoval na severovýchodě země, hlavně podél pobřeží Kattegatu a Skagerraku [6].

Rozlišení od C. ligniperda

ZnakC. herculeanusC. ligniperda
První článek zadečkučernýrezavě červený [5]
Ochlupení zadečkudelšíkratší [2][5]
Hnízdoživé jehličnany, chladnější místapůda a odumřelé dřevo, teplé slunné okraje lesů [1][3]
Rojeníprůměr 12. červnaprůměr 5. června [2]

Obě formy mají klypeus bez středního kýlu a obvykle tmavou hlavu [5]. Hybridy tvoří cca 0,2–1,0 % jedinců [2]. Starší práce uvažovaly o jednom druhu se dvěma podruhy, dnes se obvykle berou jako dva druhy [6][2]. Spolehlivé určení ověřte pod lupou.

Stavba těla a kasty

Dělnice měří 6–14 mm a patří k největším evropským mravencům [1][11]. U rodu Camponotus se objevují malé minor, které pečují o plod a hnízdo, a velké major, které brání hnízdo a nosí potravu [7][8]. Velikostní rozdělení dělnic je u C. herculeanus výrazně dvouvrcholové [7]. Velcí major se v kolonii objevují teprve po několika letech od založení [8].

KastaVelikostRole
Královnaaž 18 mmkladení vajíček
Dělnice minormenší část rozpětí 6–14 mmpéče o plod, hnízdo
Dělnice majorvětší část rozpětí 6–14 mmobrana, sběr bílkovin, transport
Camponotus herculeanus, dělnice

Camponotus herculeanus (foto Ants Europe).

Životní cyklus a zakládání kolonie

Oplodněná královna zakládá kolonii v malé dutině v pařezu, kmeni nebo pod kůrou [7]. Nekrmí se a první drobné dělnice odchová ze zásob tukového tělesa a svalstva [8]. Velcí major se objevují zhruba za dva až tři roky a první pohlavní jedinci až po čtyřech a více letech [8].

Vajíčka se kladou ve dvou vlnách (jarní a letní), přezimují larvy prvního instaru a okřídlení jedinci zimují v hnízdě [8]. U C. herculeanus nezávisí nástup diapauzy na teplotě [7]. V Německu se druh rojí od poloviny května do začátku srpna, nejčastěji kolem poloviny června [2].

Hnízdo ve volné přírodě

Na rozdíl od C. ligniperda hnízdí C. herculeanus zpravidla v živých stromech, nejčastěji ve smrku, jedli nebo borovici, někdy ve starých ovocných stromech [1]. Hnízda bývají v kmenech až do výšky kolem 10 metrů [3]. V Rakousku byl druh nalezen i na stinných březích a na horských lukách s mrtvým dřevem [4]. Hnízdo bývá rozdělené do více částí: hlavní s královnou je ve vlhčím místě a satelitní v teplejším a sušším (popsáno u příbuzného C. pennsylvanicus) [7].

Potrava

  • Cukerné šťávy a medovice mšic, červců a dalšího hmyzu cicajícího na dřevinách [1].
  • Hmyzí kořist a mršiny; C. herculeanus je z rodu jeden z mála druhů s doloženou schopností lovit [8].
  • Na jaře občas pokousává mladé výhonky kvůli mízě [1].

Studie popsala, že C. herculeanus vysaje tekutiny z kořisti, poté do ran nastříká kyselinu mravenčí a znovu žere [8].

V praxi: průběžně nabízejte cukerný roztok nebo med a bílkovinu (drcený hmyz, moučný červ) hlavně v době růstu plodu. Konkrétní krmný režim pro tento druh jsem v podkladech nenašel.

Chov v zajetí

OblastDoporučení (orientační)
Teplotaspíše mírná, 20–25 °C jako u C. ligniperda
Vlhkoststřední, vlhká komůrka a sušší část
Zimovánínutné, 5–8 °C, říjen–březen
Hnízdoytong, sádra nebo dřevo se sekundárním zdrojem vody
Arenatěsná, velcí mravenci zvládnou i drobné skuliny

Pro první zkušenost s dřevokazy doporučuji začít druhem Camponotus ligniperda, který je v e-shopu dostupnější. Podrobnosti o zimování najdete v článku Hibernace.

Praktické vybavení z naší dílny

Co se hodí pro herculeanus

Hodí se velmi těsná aréna, protože velcí mravenci proklouznou i drobnými skulinami, vlhká komůrka se zdrojem vody, cukerný roztok nebo med a v zimě klid při 5–8 °C.

Ekologie a škodlivost

Dřevokazi vyhlodávají měkké jarní dřevo jehličnanů a odnášejí hobliny, takže vznikají otevřené válcovité komůrky; dřevo nejedí, slouží jim jako úkryt a plodová komora [1]. Dřevo se může stát náchylné k houbám a v budovách mohou škody dosáhnout výměny trámů [1]. V Dánsku byly škody v lesnictví podle průzkumu z roku 1982 zanedbatelné, ve Švédsku a Německu větší [6]. Mravenci jsou také důležitou potravou datla černého [6]. V Rakousku je druh veden jako málo dotčený (LC) [4]. Před odchytem ověřte ochranu v dané zemi.

  1. Je to jeden z největších mravenců střední Evropy [1].
  2. Rojí se v Německu v průměru o týden později než C. ligniperda [2].
  3. Hnízdí v kmenech až do výšky cca 10 m [3].

Časté otázky chovatelů

Je Camponotus herculeanus vhodný pro začátečníky?

Spíš pro mírně pokročilé: roste pomalu a potřebuje zimní klid. Pro první dřevokaz doporučuji C. ligniperda.

Čím se liší od C. ligniperda?

Černým prvním článkem zadečku, delším ochlupením a hnízděním v živých jehličnanech [1][2][5].

Kdy se rojí?

Podle německých dat v průměru kolem 12. června, odpoledne při 20–28 °C [2].

Ničí dřevo?

V arénách ne; v přírodě vyhlodává dřevo jako úkryt [1].

Existují hybridi s C. ligniperda?

Ano, ale vzácně, cca 0,2–1,0 % jedinců [2].

Použité zdroje

Údaje označené jako orientační pocházejí z příbuzných druhů (zdroje 7 a 8) a z karty druhu C. ligniperda.

Zobrazit seznam 11 zdrojů
  1. LGA Baden-Württemberg (2009). Braunschwarze und schwarze Rossameise – Information.
  2. Seifert, B. (2019). Hybridization in the European carpenter ants Camponotus herculeanus and C. ligniperda. Insectes Sociaux 66.
  3. Vierbergen, G. et al. (2000). Nesten van de reuzenmier. Nederlandse Faunistische Mededelingen 11.
  4. Glaser, F. (2005). Rote Liste der Ameisen Vorarlbergs.
  5. García, F. Camponotus rojizas ibéricas (Asociación Ibérica de Mirmecología).
  6. Jensen, T. F., Nielsen, M. G. (1982). Camponotus v Dánsku. Ent. Meddr 49.
  7. Oswalt (2007). Nesting and foraging characteristics of the black carpenter ant, Camponotus pennsylvanicus (příbuzný druh).
  8. Cannon, C. A. (1998). Nutritional ecology of Camponotus pennsylvanicus. Virginia Tech (příbuzný druh).
  9. Ameisen Liechtensteins (b26-ameisen).
  10. E-shop Ants Europe, produkt Camponotus herculeanus.
  11. Vankerkhoven et al. (2018). Bull. SRBE-KBVE 154 (rozmezí velikostí).
Rychlý přehled

Camponotus herculeanus ve zkratce

  • PůvodHolarktida, Evropa
  • Královnaaž 18 mm
  • Dělnice6–14 mm
  • Rojeníkvěten–srpen, nejčastěji červen
  • Hnízdoživé jehličnany
  • Zimovánínutné (orientačně 5–8 °C)
  • Potravacukry, hmyz
  • Obtížnoststřední
Víte, že

Tři zajímavosti

  1. Hnízdí v živých jehličnanech až do výšky cca 10 m.
  2. Při lovu stříká do ran kyselinu mravenčí.
  3. Hybridi s C. ligniperda jsou velmi vzácní.
Camponotus herculeanus v e-shopu Ants Europe
E-shop Ants Europe

Camponotus herculeanus v e-shopu

Kolonie s královnou a 1–4 nebo 11–20 dělnicemi (590 Kč). Aktuálně vyprodáno, dostupnost se mění podle sezóny.

Zobrazit v e-shopu

Radek z Ants Europe
Kdo za blogem stojí

Za články, vývojem a testováním nových formikárií i novinkami ze světa mravenců pro československou komunitu stojí Radek z Ants Europe.

Kdo je Radek?

Radek chová mravence už téměř 15 let a stojí za projektem Ants Europe a blogem Chov mravenců. Vyvíjí vlastní formikária řady ANTcore a pomáhá začínajícím chovatelům s prvními koloniemi. Je administrátorem československé facebookové skupiny Mravce, mravenci a ich chov. Spolupracuje s Živou exotikou, YouTuberem Sokolíkem a Biologickým centrem AV ČR. Chov mravenců představuje veřejnosti na největší terarijní výstavě ve střední Evropě Živá Exotika v Praze, na akcích Noc vědy a Veletrh vědy a na Velké výstavě bezobratlých Přírodovědecké fakulty UK v Praze.

5 1 hodnocení
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
guest

Web používá Akismet ke snížení množství spamu. Zjistěte, jak jsou zpracovávány údaje z komentářů.

0 Komentáře