Největší mravenec střední Evropy

Camponotus ligniperda, mravenec dřevokaz, je mohutný druh s černou hlavou a zadečkem a rudohnědou hrudí. Je polymorfní, v chovu středně náročný, klaustrálně zakládá kolonie a potřebuje zimní klid.

Největší evropský mravenecKlaustrální zakládáníZimováníPolymorfní dělnicePomalý růst

Camponotus ligniperda v e-shopuJak ho chovat

Camponotus ligniperda, mravenec dřevokaz
16–20 mmvelikost královny
6–14 mmvelikost dělnic
~3 000–5 000zralá kolonie (odhad)
20–25 °Cteplota v hnízdě

Přehled druhu

C. ligniperda je největší druh mravence v Česku i v Evropě a chovatelům se líbí robustními dělnicemi. Roste ale pomalu a zimní klid je nutný. Hodnoty v tabulce vycházejí z odborných zdrojů a z chovatelských karet, u údajů z komerční karty a z příbuzného druhu C. pennsylvanicus to uvádím.

Parametr Hodnota
Obtížnost chovu střední (e-shop ho uvádí jako vhodný i pro začínající chovatele)
Královna 16–20 mm [1]
Dělnice cca 6–14 mm, výrazný polymorfismus (minor i major) [1]
Samec 6–14 mm [1]
Kasta „vojáků“ (major) ano, velké dělnice s mohutnou hlavou [4]
Počet královen 1 (monogynie); u rodu popsána i oligogynie [3][4]
Velikost zralé kolonie cca 3 000 (příbuzný druh) až 5 000 (komerční karta); orientační [4]
Založení kolonie klaustrální [4]
Rojení květen–červen, průměr kolem 5. června (3. 5.–26. 6.) [5]
Zimování cca 5–8 °C, říjen–březen
Teplota / vlhkost 20–25 °C / 50–60 %
Riziko útěku střední

Teplota, vlhkost, zimování a velikost kolonie pocházejí z komerční chovatelské karty a z příbuzného druhu, takže je berte jako orientační hodnoty.

Video – chov mravenců ve formikáriu, mravenec dřevokaz a Messor barbarus (kanál Ants Europe)

Systematika, rozšíření a jak druh poznat

Camponotus ligniperda (Latreille, 1802) patří do podčeledi Formicinae [1][5]. Žije od středního Španělska po západní Rusko a od Sicílie po střední Švédsko, ve Velké Británii chybí [6]. Preferuje teplá, slunná a spíše suchá místa: okraje lesů, světliny, suché trávníky a meze [1][2][7].

V atlantickém klimatu, například v Nizozemsku a Dánsku, je vzácný, pravděpodobně kvůli vlhku a konkurenci mravenců rodu Formica [6][8]

Rozlišení od C. herculeanus

Znak C. ligniperda C. herculeanus
První článek zadečku rezavě červený černý [10]
Ochlupení zadečku kratší delší [5][10]
Hnízdo půda, odumřelé dřevo spíše živé jehličnany [2][6]
Rojení asi o 4 týdny dříve později [8]

Samotné zbarvení spolehlivé není a hybridi tvoří přibližně 0,2–1,0 % jedinců [5]. Obě rudé „dřevokazné“ formy mají klypeus bez středního kýlu a obvykle tmavou hlavu [10]. Spolehlivé určení si ověřte pod lupou.

Stavba těla a kasty

Dělnice jsou výrazně polymorfní. Menší minor pečují o plod a hnízdo, velké major mají mohutnou hlavu a plní obranu a dopravu potravy [4][6]. Zdroje uvádějí cca 6–14 mm, ale přesné hranice mezi kastami jsou plynulé. U příbuzného C. pennsylvanicus se major objevují až 2–3 roky po založení kolonie [4].

Kasta Velikost Role
Královna 16–20 mm kladení vajíček
Dělnice minor asi 6–10 mm péče o plod, hnízdo, trofalaxe
Dělnice major až cca 14 mm obrana, transport potravy
Samec 6–14 mm páření při rojení
Camponotus ligniperda, dělnice

Camponotus ligniperda (foto Ants Europe).

Životní cyklus a zakládání kolonie

Královna zakládá kolonii klaustrálně: po svatebním letu se uzavře v komůrce, nekrmí se a první drobné dělnice odchová ze svých zásob [4]. Plod se vyvíjí ve dvou vlnách, na jaře a v pozdním létě, a zimují larvy prvního instaru. Okřídlení jedinci zimují v hnízdě a v dalším jaře se rojí [4]. První pohlavní jedinci se u příbuzných druhů objevují po čtyřech a více letech [4].

Pokud rojení chytáte v přírodě, mějte na paměti: druh se rojí odpoledne při 21–28 °C, průměrně kolem 5. června [5].

Video – dvě královny Camponotus ligniperda ve zkumavkách, jedna už s dělnicemi, druhá s kuklami (Ants Europe)

Hnízdo ve volné přírodě

V České republice hnízdí nejčastěji na vyhřátých březích u lesních cest, tedy na březích, které jsou osvětlené sluncem. Hnízdo bývá v hlíně a jiném substrátu, nejčastěji v hliněném břehu. Oblíbené jsou i písčité břehy, protože se v nich čerstvým královnám snadno hloubí první chodba s komůrkou. Starší kolonie se později mohou rozšířit i ke kořenům a do pařezů. Nejčastěji ho proto najdete pod kameny nebo v prohřátých hliněných březích.

V Německu hnízdí v půdě pod kameny, u pařezů a kořenů a v trouchnivém dřevě, živé stromy nekolonizuje [1][2]. Půdní hnízdo může mít výběžek do blízkého stromu [6]. V Nizozemsku byla hnízda pod listnatými stromy s hustou korunou, která chrání před deštěm [6]. Ve Skandinávii se druh občas usazuje i v budovách [8].

Potrava

  • Základem je medovice a sladké šťávy [1][4].
  • Bílkoviny dodává hmyz, hlavně v době růstu plodu [4].
  • Dospělci přijímají jen tekutiny a pevné částice filtrují [4].

Studie na C. pennsylvanicus (nutno brát jako orientační) ukázala, že dělnice nejraději přijímají sacharózu a fruktózu a že optimum leží kolem 20% roztoku. Čisté tuky ignorovaly a bílkoviny sbíraly nejvíc v červnu a září [4].

V praxi: průběžně nabízejte 15–20% cukerný roztok nebo med a bílkovinu (drcený hmyz, moučný červ) hlavně v sezóně růstu plodu. Tučné krmivo nenabízejte.

Chov v zajetí

Oblast Doporučení
Teplota 20–25 °C, nepřehřívat celoročně
Vlhkost 50–60 %, vlhká komůrka v hnízdě
Zimování 5–8 °C, říjen–březen
Hnízdo ytong, sádra nebo dřevěné hnízdo se sekundárním zdrojem vody
Arena dobře těsnící, riziko útěku střední

Hnízdo bývá v přírodě rozdělené do více míst [4], proto dejte větším dělnicím dost prostoru a nabídněte vlhkou i suchou část. Podrobnosti o zimování najdete v článku Hibernace a o vývoji v článku Vývojová stádia mravence.

Video – ANTcore MINI WOOD, dřevěné hnízdo pro mravence dřevokazy (Ants Europe)

Praktické vybavení z naší dílny

Co se hodí pro dřevokaza

Pro velké dělnice se hodí těsná bariéra výběhu, zdroj vody a cukrový roztok.

Ekologie, nepřátelé a škodlivost

Přirozenými konkurenty jsou mravenci rodu Formica, zvlášť F. sanguinea [6]. Dřevo mravenci vyhlodávají jako úkryt a plod, nejedí ho [1]. Škody na stavbách a stromech jsou popsány hlavně ve Skandinávii a v Německu [8][6]. V Rakousku (Vorarlberg) je druh hodnocen jako málo dotčený [9]. Před odchytem ověřte ochranu v dané zemi.

  1. Je to největší druh mravence v Česku i v Evropě [1].
  2. Hnízdí často v zemi a jen někdy zasahuje do dřeva [6].
  3. Rojí se asi o 4 týdny dříve než C. herculeanus [8].

Časté otázky chovatelů

Je Camponotus ligniperda vhodný pro začátečníky?

E-shop ho řadí mezi druhy vhodné i pro začátečníky, já ho hodnotím jako středně náročný: roste pomalu a vyžaduje zimní klid .

Musím ho přezimovat?

Ano, doporučuje se cca 5–8 °C od října do března .

Ničí dřevo?

V arénách ne; v přírodě používá dřevo jako úkryt a hnízdo [1][8].

Kdy se rojí?

Většinou v květnu až červnu, odpoledne při 21–28 °C [5].

Jak ho odlišit od C. herculeanus?

Podle rezavého prvního článku zadečku a kratšího ochlupení; zbarvení samotné ale nestačí [5][10].

Použité zdroje

Údaje označené jako orientační pocházejí z nerecenzovaných podkladů, jako je faktový list (1).

Zobrazit seznam 10 zdrojů
  1. LGA Baden-Württemberg (2009). Braunschwarze und schwarze Rossameise – Information.
  2. Wollmann, K. (1993). Die Ameisen des NSG Ahrschleife bei Altenahr. Beitr. Landespflege Rheinland-Pfalz 16.
  3. Hölldobler, B. (1962). Zur Frage der Oligogynie bei Camponotus ligniperda und C. herculeanus. Z. Angew. Ent. 49 (podle zdroje 5).
  4. Cannon, C. A. (1998). Nutritional ecology of Camponotus pennsylvanicus. Virginia Tech; Oswalt (2007), nesting and foraging of the black carpenter ant.
  5. Seifert, B. (2019). Hybridization in the European carpenter ants Camponotus herculeanus and C. ligniperda. Insectes Sociaux 66.
  6. Vierbergen, G. et al. (2000). Nesten van de reuzenmier. Nederlandse Faunistische Mededelingen 11.
  7. LGA Baden-Württemberg a Wollmann – biotopy.
  8. Jensen, T. F., Nielsen, M. G. (1982). Camponotus v Dánsku. Ent. Meddr 49.
  9. Glaser, F. (2005). Rote Liste der Ameisen Vorarlbergs.
  10. García, F. Camponotus rojizas ibéricas (Asociación Ibérica de Mirmecología).
Rychlý přehled

Camponotus ligniperda ve zkratce

  • PůvodEvropa
  • Královna16–20 mm
  • Dělnice6–14 mm
  • Zralá kolonie~3 000–5 000 (odhad)
  • Teplota v hnízdě20–25 °C
  • Vlhkost50–60 %
  • Zimování5–8 °C, říjen až březen
  • Potravacukry, hmyz
  • Obtížnoststřední
Víte, že

Tři zajímavosti

  1. Je to největší mravenec Česka i Evropy.
  2. Hnízdí hlavně v zemi a u pařezů.
  3. Zimní klid je pro něj nutný.
Camponotus ligniperda v e-shopu Ants Europe
E-shop Ants Europe

Chtěli byste chovat Camponotus ligniperda?

Prodáváme kolonie s královnou a přibližně 5 dělnicemi (plus potomstvo). Dostupnost se mění podle sezóny.

Zobrazit v e-shopu

Radek z Ants Europe
Kdo za blogem stojí

Za články, vývojem a testováním nových formikárií i novinkami ze světa mravenců pro československou komunitu stojí Radek z Ants Europe.

Kdo je Radek?

Radek chová mravence už téměř 15 let a stojí za projektem Ants Europe a blogem Chov mravenců. Vyvíjí vlastní formikária řady ANTcore a pomáhá začínajícím chovatelům s prvními koloniemi. Je administrátorem československé facebookové skupiny Mravce, mravenci a ich chov. Spolupracuje s Živou exotikou, YouTuberem Sokolíkem a Biologickým centrem AV ČR. Chov mravenců představuje veřejnosti na největší terarijní výstavě ve střední Evropě Živá Exotika v Praze, na akcích Noc vědy a Veletrh vědy a na Velké výstavě bezobratlých Přírodovědecké fakulty UK v Praze.

5 1 hodnocení
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
guest

Web používá Akismet ke snížení množství spamu. Zjistěte, jak jsou zpracovávány údaje z komentářů.

0 Komentáře