Crematogaster scutellaris – biologie a chov

Středomořský druh se srdcovitým zadečkem

Crematogaster scutellaris je středomořský mravenec s červenou hlavou, který při ohrožení zvedá zadeček do tvaru srdce. Na dovolené u Jadranu ho znají mnozí, v zajetí je to živý druh, který rychle roste a vyžaduje dobře zabezpečené hnízdo.

Střední obtížnostJedna královnaKlaustrální zakládáníZimováníStezky a obrana zadečkem

Crematogaster scutellaris v e-shopuJak ho chovat

Crematogaster scutellaris – královna s dělnicí
7–9 mmvelikost královny
desítky tisícjedinců ve zralé kolonii
až cca 20 letdélka života královny
21–25 °Cteplota v hnízdě

Přehled druhu

Crematogaster scutellaris je druh se střední obtížností chovu. Kolonie rychle roste, a proto je potřeba včas zvětšit prostor a hnízdo dobře zabezpečit proti úniku.

ParametrHodnota
Obtížnost chovu2, kolonie rychle roste a hnízdo je nutné zabezpečit proti úniku
Původjižní Evropa, severní Afrika, Blízký východ
Královna7–9 mm, červená hlava, černé tělo, žije dlouhá léta (uvádí se až cca 20 let)
Dělnice3–4 mm (v literatuře až kolem 5 mm), červená hlava, černé tělo, jediná velikostní forma
Počet královen v koloniijedna (monogynní); občas může být přijato více královen, ty jsou však vůči sobě agresivní
Velikost zralé koloniedesítky tisíc jedinců
Zakládání kolonieklaustrální (královna se zavře a vychová první dělnice bez krmení)
Svatební letysrpen až říjen
Teplota v hnízdě / ve výběhu21–25 °C / 20–28 °C
Vlhkost v hnízdě / ve výběhu50–60 % / 30–50 %
Hibernaceano, od října na 3–5 měsíců (zimování končí v únoru, teplotu pak zvyšujte postupně)
Potravamedovice nebo cukrová voda, hmyz (octomilky, malí cvrčci, moučné červy, nakrájení švábi), volitelně ovoce

Systematika, rozšíření a jak druh poznat

Rozšíření

Druh je typický pro západní Středomoří, tedy pro jižní Francii, Pyrenejský poloostrov, Itálii, Istrii, Dalmácii a severní Afriku. Občas se zavlečený objevuje i dál na sever, například v jižním Německu.

Stanoviště

Žije na stromech a v mrtvém dřevě, třeba v korkových a dubových lesích, ve starých sadech a olivových hájích. Obsadí ale i lidské stavby a zdi.

Jak druh poznat

Dělnice mají lesklou červenou hlavu a černý hrudník a zadeček. Zadeček se k vrcholu zužuje a při ohrožení ho dělnice zvedají nad tělo, takže připomíná srdce. Stezky tvoří výrazné kolony.

Crematogaster scutellaris – dělnice
Dělnice. Foto Nico, CC0.

Pozor na původ kolonie. Na východním Středomoří a na většině Balkánu je C. scutellaris nahrazena příbuznými druhy skupiny Crematogaster scutellaris, například C. schmidti a C. ionia. Revize z roku 2026 popsala v této skupině další druhy (C. graeca a C. ariadnae). Chovatelé proto mohou dostat příbuzný druh, který se téměř nedá poznat okem. Rozhoduje původ a měření.

Stavba těla a kasty

Dělnice mají jednu velikostní formu a žádnou kastu „vojáků“. Královna je výrazně větší.

KastaDélkaPoznámka
Královna7–9 mmčervená hlava, černé tělo
Dělnice3–4 mm (až kolem 5 mm)červená hlava, černé tělo, jediná velikostní forma
Samecúdaj neověřenčerný, okřídlený na konci léta

Životní cyklus a zakládání kolonie

Svatební lety

Okřídlené královny a samci vylétají na konci léta, zpravidla od srpna do října.

Založení kolonie

Královna zakládá kolonii samostatně. První dělnice vychová ze zásob vlastního těla a během této fáze potřebuje klid. Přirozeně se zakládá v kůře, dutinkách a hálkách. V terénu byly vidět i skupiny královen pohromadě, ale v hotové kolonii zůstává jedna.

Crematogaster scutellaris – královna v hálce
Královna v hálce, Istrie. Foto Roman Borovsky, CC BY-SA 3.0.

Ochrana před nemocemi

Podle jedné studie královny C. scutellaris mohou předat potomstvu imunitní ochranu proti houbě Metarhizium. To se hodí hlavně při klaustrálním zakládání.

Hnízdo ve volné přírodě

Dělnice staví hnízdo z žvýkaného dřeva a půdy, podobně jako vosy, uvnitř dutin v kmenech, pod kůrou nebo v padlých větvích. Obývá i dubové hálky.

Silné kolonie mohou být v korkových lesích přítomné na velké části stromů. Snadno proto obsadí i dekorace v teráriu.

Crematogaster scutellaris – hnízdo
Hnízdo, Terrassa, Španělsko. Foto Xvazquez, CC BY 3.0.

Potrava

Co mravenci sbírají

V přírodě se živí medovicí mšic a červců, které chrání, a také sbírají živé i mrtvé členovce.

Co podávat v zajetí

Druh potravyCo podávat
Cukrymedovice nebo cukrová voda (alespoň 3 díly vody na 1 díl cukru)
Bílkovinyoctomilky, malí cvrčci, moučné červy, nakrájení švábi
Doplněkkousek ovoce

Chov v zajetí

Teplota a vlhkost

Nejlépe vyhovuje 21–25 °C v hnízdě a 20–28 °C ve výběhu. Hnízdo držte mírně vlhké (50–60 %), ve výběhu stačí 30–50 %. Druh dobře snáší sucho.

Zimování

Zimujte od října po dobu 3–5 měsíců, do února, s postupným návratem na pokojovou teplotu.

Hnízdo a výběh

Mladé kolonii se daří v korkovém nebo dřevěném hnízdě, případně ve svazku dutých stébel. Protože kolonie rychle roste, počítejte s tím, že bude potřeba prostor zvětšit. Dělnice jsou malé a aktivní, proto zkontrolujte, že je výběh pevně uzavřen a bariéra proti úniku funguje.

Zakládání z královny

Královnu nechte ve zkumavce v klidu a v teple. První dělnice se objeví bez krmení.

Společný chov s Camponotus lateralis

V přírodě chodí Camponotus lateralis po stezkách C. scutellaris a je jí podobný. V zajetí však žádná dostupná studie společný chov nezkoumala. C. scutellaris je agresivnější a C. lateralis obvykle vytlačuje, proto doporučujeme druhy chovat odděleně.

Co o druhu zjistila věda v letech 2025–2026

TémaZjištění
Terénní studie (2025)Většina kolonií C. lateralis žije u Crematogaster a v takových koloniích je víc dělnic i pohlavních jedinců.
Barevná mimikry (2025)C. lateralis kopíruje barvu místního modelového druhu, ale nedokonale.
Pokus s ještěrkami (2026)Ještěrky jedly mimika častěji než model, tedy jim Crematogaster nechutná.
Města (2025)Dělnice z hustě zastavěných oblastí jsou menší.
Olivy (2025)Vůně druhu odrazuje cikádku pěnodějku.
Taxonomie (2026)Skupina C. scutellaris na východě Středomoří zahrnuje další druhy.

Ekologický význam

Lovec škůdců i ochránce mšic

V olivových hájích je C. scutellaris zároveň predátor škůdců a ochránce červců. Podle výzkumu její vůně odrazuje cikádku pěnodějku, přenašeče bakterie Xylella, takže se nezdržuje na olivových větvích.

Města

Italská studie z roku 2025 porovnala dělnice z různých míst a ukázala, že dělnice z hustě zastavěných oblastí jsou menší a morfologicky si podobnější než ty z méně urbanizovaných míst.

Korek

Na Pyrenejském poloostrově je druh významným vrtačem korku v korkových dubech.

Symbionti, kořist a nepřátelé

Camponotus lateralis

Camponotus lateralis sdílí s C. scutellaris stezky a napodobuje její barvu (Batesova mimikry). Terénní studie z roku 2025 uvádí, že 79 % kolonií C. lateralis bylo pravděpodobně spojeno s Crematogaster. Takové kolonie měly asi 2,2× více dělnic. Pokus s ještěrkami z roku 2026 potvrdil, že ještěrky jedly C. lateralis 1,8× více než Crematogaster, takže jim tento druh nechutná.

Další mimikové

Barvu C. scutellaris napodobují také mravenec Colobopsis imitans a ploštice Mimocoris rugicollis.

Mšice a červci

Mravenci chovají mšice a červce pro medovici a v dubových hálkách byly nalezeny i uložené živé mšice.

Crematogaster scutellaris pečující o mšice na ořešáku
Mravenci pečují o mšice na ořešáku. Foto Syrio, CC BY-SA 4.0.

Komunikace a zajímavosti

Chemie

Stopovým feromonem je (R)-tridekan-2-ol z holenních žláz. Při obraně dělnice zvedají zadeček a vypouštějí obranný sekret, který mobilizuje kolonii.

Anglický název

Zadeček ve tvaru srdce dal druhu anglický název „acrobat ant“.

Časté otázky chovatelů

Je Crematogaster scutellaris druh pro začátečníky?

Je to druh se střední obtížností. Roste rychle, takže je potřeba včas zvětšit prostor a dobře zajistit výběh.

Potřebuje zimování?

Ano, od října na 3–5 měsíců.

Mohu chovat C. scutellaris společně s C. lateralis?

Nedoporučujeme. V zajetí to nebylo studováno a C. scutellaris je agresivnější.

Čím krmit?

Cukrovou vodou nebo medovicí a drobným hmyzem.

Rychlý přehled

Crematogaster scutellaris ve zkratce

  • Původzápadní Středomoří
  • Královna7–9 mm
  • Dělnice3–4 mm
  • Zralá koloniedesítky tisíc jedinců
  • Teplota v hnízdě21–25 °C
  • Vlhkost50–60 %
  • Zimováníod října na 3–5 měsíců
  • Potravamedovice a drobný hmyz
  • Obtížnoststřední
Zajímavosti

Víte, že

  1. Zadeček ve tvaru srdce dal druhu anglický název „acrobat ant“.
  2. Barvu C. scutellaris kopírují jiné druhy, aby se chránily před predátory.
  3. Královna se dožívá mnoha let a kolonie mohou růst až do desítek tisíc jedinců.
Crematogaster scutellaris v e-shopu Ants Europe
E-shop Ants Europe

Chtěli byste chovat Crematogaster scutellaris?

Dostupnost se mění podle sezóny.

Zobrazit v e-shopu

Použité zdroje

Chovatelské údaje pocházejí z e-shopu Ants Europe (antseurope.eu), ostatní zdroje jsou odborné články.

Zobrazit seznam zdrojů
  1. Wagner H.C., Kraker F., Bračko G., Schifani E. (2025). Extensive field observations throw light on the evolution of mimicry in Camponotus lateralis. Ecology and Evolution 15(12), e72530.
  2. Wagner H.C., Kraker F., Römer H., Sefc K.M. (2026). A lizard predation experiment demonstrates Batesian ant mimicry in Camponotus lateralis. Ecology and Evolution 16, e74163.
  3. Kraker F., Wagner H.C. (2025). Evolutionary arms race in ant-ant mimicry. Scientific Reports 15, 41076.
  4. Menzel F. et al. (2010). Behavioural and chemical mechanisms behind a Mediterranean ant–ant association. Ecological Entomology 35, 711–720.
  5. Scarano F. et al. (2024). Trail pheromone identification in the ant Crematogaster scutellaris. Scientific Reports 14, 7883.
  6. Csősz S., El-Ghor L., Wagner H.C. (2026). A taxonomic revision of the East Mediterranean species of the Crematogaster scutellaris complex. Insects 17(6), 658.
  7. Ferrari A. et al. (2025). Urbanisation homogenises the functional trait space and reduces body size of an arboreal ant species. Myrmecological News 35, 231–247.
  8. Smargiassi S. et al. (2025). Ants‘ semiochemicals deters Philaenus spumarius activity on olive trees. Journal of Economic Entomology 118(6), 2929–2937.
  9. Frizzi F. et al. (2020). Resource-dependent mutual association with sap-feeders and a high predation rate in C. scutellaris. BioControl 65, 601–611.
  10. Bordoni A. et al. (2018). Trans-generational immunization in the acrobat ant Crematogaster scutellaris. Biology Letters 14, 20170761.
  11. Giannetti D. et al. (2021). First report on the acrobat ant Crematogaster scutellaris storing live aphids in its oak-gall nests. Insects 12(2), 108.
  12. Schifani E. et al. (2022). Is mimicry a diversification driver in ants? Zoological Journal of the Linnean Society 194, 1424–1450.
  13. Marlier J.F., Quinet Y., de Biseau J.C. (2004). Defensive behaviour and biological activities of the abdominal secretion in Crematogaster scutellaris. Behavioural Processes 67, 427–440.
  14. Ants Europe, e-shop (antseurope.eu), chovatelské údaje.

Zdroje fotografií

Úvodní foto a foto v rámečku e-shopu pocházejí z e-shopu Ants Europe (antseurope.eu), vlastní fotografie provozovatele. Ostatní fotografie jsou z Wikimedia Commons.

Čtěte také na blogu

Radek z Ants Europe

Kdo za blogem stojí

Za články, vývojem a testováním nových formikárií i novinkami ze světa mravenců pro československou komunitu stojí Radek z Ants Europe.

Kdo je Radek?

Radek chová mravence už téměř 15 let a stojí za projektem Ants Europe a blogem Chov mravenců. Vyvíjí vlastní formikária řady ANTcore a pomáhá začínajícím chovatelům s prvními koloniemi. Je administrátorem československé facebookové skupiny Mravce, mravenci a ich chov. Spolupracuje s Živou exotikou, YouTuberem Sokolíkem a Biologickým centrem AV ČR. Chov mravenců představuje veřejnosti na největší terarijní výstavě ve střední Evropě Živá Exotika v Praze, na akcích Noc vědy a Veletrh vědy a na Velké výstavě bezobratlých Přírodovědecké fakulty UK v Praze.