Harpegnathos venator
Predátor z jihovýchodní Asie
Harpegnathos venator je velký, nápadný dravec z jihovýchodní Asie. Dělnice loví samostatně, kořist drží dlouhými kusadly a ochromují ji žihadlem. Chov vyžaduje zkušenější přístup, vhodnou živou nebo čerstvě usmrcenou potravu a stabilní teplé prostředí.
Střední obtížnostMonomorfní dělniceBez hibernaceFunkční žihadloGamergáti
Kolonie v e-shopuJak na chov

18–20 mmvelikost královny
8–100dělnic v kolonii
24–26 °Cteplota hnízda
70–90 %vlhkost hnízda
Přehled druhu
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Obtížnost chovu | Střední, spíše pro zkušenější chovatele |
| Královna | 18–20 mm |
| Dělnice | 16–18 mm, monomorfní |
| Samec | Přibližně 10 mm |
| Počet královen | Jedna nebo více; rozmnožovat se mohou i některé spářené dělnice |
| Velikost kolonie | 8–100 dělnic, průměrně 35 |
| Vývoj od vajíčka po dělnici | Přibližně 80 dní |
| Teplota a vlhkost | 24–26 °C a 70–90 % |
| Hibernace | Nepotřebuje ji |
| Potrava | Hmyz, zejména menší švábi; sladkou potravu nepřijímá |
Systematika, rozšíření a určovací znaky
Druh popsal Frederick Smith roku 1858 podle dělnice z indického Madrásu, dnešního Čennaí, jako Drepanognathus venator. Do rodu Harpegnathos jej přeřadil Roger roku 1861. Královnu a samce popsal Forel roku 1900. Vedle nominátního poddruhu se uvádějí také H. v. chapmani a H. v. rugosus.Rozšíření a stanoviště
H. venator je zaznamenán v Indii, Nepálu, Bhútánu, Bangladéši, Thajsku, Laosu, Vietnamu, jižní Číně včetně Hongkongu a Macaa, Malajsii, Singapuru a na Borneu. V Hongkongu hnízdí na strmých jílovitých svazích, často u lesních cest v polostínu smíšeného lesa. Ve Vietnamu je vzácný a nachází se na okrajích i v řidších lesích. Záznamy pocházejí také z městského prostředí Hongkongu.Jak druh poznat
Dělnice je černá, s hnědožlutými kusadly, štítem a nohama, kaštanovými tykadly a rezavě červeným koncem zadečku. Hlava a hruď jsou hrubě tečkované, matný zadeček má jemnou síťovanou strukturu. Nápadné jsou dlouhé úzké kusadla a velké oči posazené v přední části hlavy.Stavba těla a kusadla
Dělnice jsou monomorfní, tedy přibližně stejně velké. Královna je jen o málo větší: šířka její hrudi činí 2,25 mm oproti 1,67 mm u dělnice; suchá hmotnost je 16,5 mg oproti 11,5 mg. Královna má plně vyvinutou hruď pro křídla a očka uprostřed čela.
| Kasta | Délka | Poznámka |
|---|---|---|
| Královna | 18–20 mm | Mohutnější hruď a zadeček, očka |
| Dělnice | 16–18 mm | Monomorfní; černá s hnědožlutými kusadly a nohama |
| Samec | Asi 10 mm | Hnědočerná hlava a hruď, světlé nohy a tykadla |
Dvě řady zubů na kusadlech
Kusadla patří k nejpodrobněji zkoumaným částem těla tohoto druhu. Zhang a kolegové je analyzovali elektronovým mikroskopem a metodou mikro-CT. Kusadlo měří přibližně 3,7 mm. Na vnější části má dvě nestejně orientované řady ostrých zubů a mezi nimi řadu štětinek. Nakloněný kloub umožňuje pohyb ve dvou osách. Při 40 pozorovaných lovech dělnice otevíraly kusadla nejvýše do 40° a uchopovaly části švábů o tloušťce 0,1–3,1 mm. Modely vytištěné na 3D tiskárně ukázaly, že dvě řady zubů zvyšují přítlačnou sílu a pomáhají kořist bezpečně držet.Životní cyklus a rozmnožování
Svatební lety a královny
V Hongkongu se v létě v hnízdech objevují okřídlení samci i mladé královny. Přesný průběh rojení zatím není dobře popsán. Některé dělnice se mohou spářit se samcem a klást oplozená vajíčka; takovým rozmnožujícím se dělnicím se říká gamergáti. Studie z Thajska ale ukázala, že kolonie se rozmnožují především prostřednictvím královen. Spářených dělnic může být mnoho, avšak vedle královny klade jen několik z nich. Kolonie, v nichž by gamergáti nahradili královnu, jsou vzácné. V Hongkongu mělo 21 z 26 vykopaných kolonií jednu královnu a pět kolonií dvě; kolonii bez královny tam výzkumník nenašel.
Trofická vajíčka a vývoj
Panenské dělnice, panenské královny i spářené dělnice, které se samy nerozmnožují, mohou klást trofická vajíčka. Jsou to neoplozená vajíčka sloužící jako potrava pro královny a gamergáty. Jedna samice naklade v průměru přibližně jedno takové vajíčko za dva dny.Vajíčka a jejich kladení
Krmení larev
Dělnice Harpegnathos venator položily larvy přímo na švába, kterého ochromily žihadlem. Larvy se pak krmily přímo na kořisti.

Hnízdo v přírodě
Nejpodrobnější údaje pocházejí z Hongkongu, kde Michael Crosland v letech 1992 a 1993 vykopal 26 kolonií. Typický vchod tvoří nálevkovitý komínek vyčnívající 1–4 cm ze svahu. Bývá široký asi 3 cm a uprostřed má úzký otvor. Většina vstupů zůstávala otevřená po celý rok. Hnízdo mívá dvě diskovité komory nad sebou, oddělené tenkou přepážkou a spojené nálevkou s otvorem o průměru 5–8 mm. Velká kolonie s 59 dělnicemi měla komory tři. Většina dělnic i královna se zdržovaly v horní komoře. Podobná hnízda popsali i v severním Thajsku; jejich stěny a podlahy byly vystlané drobnými úlomky prázdných kokonů.

Video z chovu
Podcast na YouTube
Teplotní podmínky chovu a denní aktivita
Teplota hnízda a arény
V hnízdě se držte přibližně 24–26 °C. V aréně můžete přes den mírně vyhřívat jen část výběhu na 26–28 °C a ponechat dělnicím přístup do chladnější části. Teplotu měřte zvlášť v hnízdě a ve výběhu. Laboratorní kolonie před pokusy chovali při 24 ± 2 °C a relativní vlhkosti 70 %. Teplota vyhřívané části arény je chovatelské doporučení.Denní režim
V chovu dodržujte pravidelné střídání světla a tmy. Nie a kol. používali před pokusy 14 hodin světla a 10 hodin tmy. Hnízdo ponechte zastíněné a arénu chraňte před přímým sluncem.Lovecká aktivita
Dělnice vyrážejí za kořistí do arény a obvykle loví jednotlivě. Ve studii vědci pozorovali průběh lovu mezi 8. a 11. hodinou dopoledne. Dobu nejvyšší aktivity během celého dne studie neurčovala.Noční ochlazování
Při vypnutí denního přitápění může aréna pozvolna vychladnout. Nočních 21–22 °C v aréně je příklad chovatelského režimu. Teplotu v hnízdě sledujte samostatně a vyhněte se prudkým výkyvům. Citovaná laboratorní studie účinek nočního ochlazování nezkoumala.Pozorování kolonie
Kolonii sledujte několik dní ráno, odpoledne a po zhasnutí. Zapisujte si teplotu v hnízdě a aréně, počet dělnic ve výběhu a čas krmení. Aktivitu sledujte přes sklo bez otevírání hnízda. Terénní popisy z Hongkongu a severního Thajska dokládají, že si tento druh buduje podzemní komory.Potrava a způsob lovu
Venator loví převážně samostatně. V laboratorních i terénních pozorováních dělnice přijímaly šváby Blatta lateralis, cvrčky a sarančata. Menší a střední živé nymfy švábů o velikosti přibližně 0,6–1,2 cm byly oblíbenější než dospělí švábi. Při velké hustotě kořisti se někdy objevil i jednoduchý společný lov. Dělnice kořist uchopí kusadly, přibližně deset sekund ji bodá a ochrnutou ji odnese do hnízda. Délku bodnutí přizpůsobuje situaci: větší kořist bodá déle, zatímco švába bez nohou, který nemůže utéct, kratší dobu. Delší bodnutí vedlo k delšímu ochrnutí. Na šváby usmrcené vroucí vodou dělnice v terénu neútočily. Ochrnutá, ale živá kořist vydrží v hnízdě déle čerstvá.

Chov v zajetí
Chovné podmínky tohoto druhu zatím nebyly předmětem samostatné vědecké studie. Níže uvedené hodnoty vycházejí z podmínek laboratorních kolonií a ze zkušeností s chovem.
Teplota, vlhkost a klid
V hnízdě udržujte 24–26 °C a vlhkost přibližně 70–90 %. V laboratorních podmínkách se kolonie chovaly při 24 ± 2 °C a 70% vlhkosti; světelný režim trval 14 hodin denně. Hibernaci nepotřebují. Dělnice jsou plaché a kolonie malé, proto hnízdo zbytečně neotvírejte. Zbytky potravy odstraňujte z arény, ne z hnízda.Krmení a voda
- Základem jsou malí švábi, čerstvě usmrcení a lehce natržení. Menší a střední nymfy bývají vhodnější než dospělí jedinci.
- Podávejte vždy jednu kořist a další nabídněte až poté, co ji kolonie zpracuje nebo vynese.
- Cvrčky chovatel nedoporučuje kvůli riziku parazitických roztočů.
- Sladké roztoky a cukry dělnice nepřijímají.
- V laboratorní studii dostávaly kolonie živé šváby jednou za tři dny.

Hnízdo a výběh
Dobře odpovídá přirozeným podmínkám hliněné nebo sádrové hnízdo s plochými komorami nad sebou a vstupem u nejnižší komory. Kolonie se pak může usídlit v horní části, jako tomu často bývá v přírodě. Pro převoz kolonií vzniklo sádrové formikárium ANTcore NOMAD, které může sloužit i k trvalému chovu. Hnízdní část se zavlažuje ze šroubovací zkumavky; aréna má větrání a napáječku.
- Do výběhu použijte přírodní substrát, případně s příměsí jílu. U kolonií nad 50 dělnic se doporučuje alespoň 3 cm substrátu.
- Pro úklid zbytků potravy lze prostředí osadit tropickými chvostoskoky, roztoči a stínkami Trichorhina tomentosa.
- Jednodušší možností je plastový box o objemu přibližně 1 l s větracími otvory, vrstvou substrátu alespoň 3 cm, malou dutinou pod krycím sklem a úzkou cestičkou ke vstupu.
- Dělnice dobře vidí a umějí lézt po hladkých površích, proto věnujte pozornost bariéře proti útěku. V laboratorních podmínkách se používal okraj potřený směsí talku a lihu.
Časté potíže
Po převozu může uhynout 10–50 % dělnic. Sledujte také výskyt parazitických roztočů. Udržujte arénu čistou, odstraňujte uhynulý hmyz a zbytky potravy; při výskytu roztočů mohou pomoci draví roztoči.Zajímavosti
Skoky
Rod Harpegnathos se označuje jako rod skákavých mravenců. Venator podle chovatelských zkušeností dokáže skočit přibližně 20 cm. Vědeckou práci, která by délku jeho skoku měřila, se nepodařilo dohledat.Gamergát a královna
Gamergát je spářená, reprodukčně aktivní dělnice, která může klást vajíčka. Tělem ale zůstává dělnicí. U Harpegnathos venator se od královny liší hlavně stavbou hrudi a přítomností oček.| Znak | Královna | Gamergát |
|---|---|---|
| Hruď a křídla | Mohutnější hruď s letovými svaly; často jsou patrné švy po křídlech nebo jizvy po jejich odlomení. | Štíhlá hruď dělnického typu; křídla nikdy neměl. |
| Očka (ocelli) | Má tři jednoduchá očka na temeni. | Očka nemá, stejně jako běžná dělnice. |
| Velikost | Obvykle bývá o něco větší, přibližně 18–20 mm. | Rozměry odpovídají dělnicím, přibližně 16–18 mm. |
| Zadeček a chování | Vzhled zadečku sám o sobě nemusí být při určování průkazný. | Po aktivaci vaječníků může být zadeček roztažený, ale na pohled se často liší jen málo. Pomáhá pozorování: gamergát klade vajíčka a ostatní dělnice ho běžně neagresují. |
Při určování: Velikost ani roztažený zadeček nepovažujte za jediný důkaz. Královnu nejlépe prozradí mohutnější hruď s pozůstatky po křídlech a tři očka; gamergát má tělo dělnice a jeho reprodukční roli lze potvrdit spíše pozorováním chování.
Napáječka a střídání sucha a vlhka
Poznatek z vlastního chovu: Na velkém vzorku kolonií jsem po dobu jednoho měsíce ověřoval, že dělnice z napáječky skutečně pijí. Když jsme byli v létě déle než měsíc pryč, všechny moje kolonie Harpegnathos venator přežily; napáječky jim po tu dobu zajišťovaly přístup k vodě. V jejich přirozeném prostředí se střídají deštivá a sušší období. V ANTcore NOMAD pozoruji, že kolonie zůstává ve vlhkém hnízdě, přestože aréna zůstává suchá. Ukazuje to, že mohou využívat rozdílné vlhkostní podmínky v hnízdě a aréně; napáječku ani vlhkou část hnízda proto v chovu nevynechávejte.
Časté otázky
Je Harpegnathos venator vhodný pro začátečníky?
Spíše ne. Vyžaduje pravidelné krmení hmyzem, teplé a vlhké prostředí a citlivá kolonie špatně snáší rušení.Přežije kolonie bez královny?
Na to se nedá spoléhat. Gamergáti existují, ale kolonie bez královny jsou v přírodě velmi vzácné.Musí dostávat živý hmyz?
Nemusí. Lze podávat čerstvě usmrceného a natrženého švába. Déle ležící nebo vařenou kořist mohou odmítat.Potřebuje zimovat?
Ne, jde o druh z tropické a subtropické Asie.Bodá člověka?
Má funkční žihadlo, kterým ochromuje kořist. Odborné práce použité v tomto článku nehodnotí bolestivost bodnutí pro člověka.Harpegnathos venator ve zkratce
| Původ | Jižní a jihovýchodní Asie |
|---|---|
| Královna | 18–20 mm |
| Dělnice | 16–18 mm |
| Velikost kolonie | Desítky dělnic, obvykle 8–100 |
| Teplota v hnízdě | 24–26 °C |
| Vlhkost | 70–90 % |
| Zimování | Nepotřebuje |
| Potrava | Hmyz, hlavně menší švábi |
| Obtížnost | Střední |
Chcete chovat Harpegnathos venator?
Kolonii s královnou najdete na AntsEurope.eu. K nabídce patří formikárium ANTcore NOMAD zdarma. Dostupnost kolonií se může měnit.Použité zdroje
Zobrazit seznam 14 zdrojů
- Smith F. (1858): Catalogue of hymenopterous insects in the collection of the British Museum. Part VI. Formicidae. London, s. 82.
- Forel A. (1900): Les Formicides de l’Empire des Indes et de Ceylan. Part VI. Journal of the Bombay Natural History Society 13: 52–65.
- Bingham C. T. (1903): The Fauna of British India, including Ceylon and Burma. Hymenoptera. Vol. II. Ants and Cuckoo-wasps. London, s. 51.
- Crosland M. W. J. (1995): Nest and colony structure in the primitive ant, Harpegnathos venator. Pan-Pacific Entomologist 71(1): 18–23. BioStor.
- Eguchi K., Bui T. V., Yamane S. (2014): Generic synopsis of the Formicidae of Vietnam, Part II. Zootaxa 3860: 1–46.
- Zhang W. et al. (2021): Double-rowed teeth: design specialization of the H. venator ants for enhanced tribological stability. Bioinspiration & Biomimetics 16(5): 055003. DOI.
- Nie L. et al. (2022): Prey status affects paralysis investment in the ponerine ant Harpegnathos venator. Insects 13(1): 26. Článek.
- Aupanun S. et al. (2022): Nest architecture, worker reproduction, and polygyny in the ponerine ant Harpegnathos venator. Insectes Sociaux 69: 185–195. DOI.
- Aupanun S. et al. (2022): Trophic eggs in three ponerine ant species. Asian Myrmecology 15: e015001. DOI.
- Xiong Z. et al. (2023): Novel tRNA gene rearrangements in the mitochondrial genomes of poneroid ants. Life 13(10): 2068. DOI.
- Brassard F. et al. (2021): Ant richness in urban areas of Hong Kong. Diversity 13: 358. DOI.
- AntCat: Harpegnathos venator. Katalog (nerecenzovaný).
- AntWiki: Harpegnathos venator. Nerecenzovaný přehled.
- AntsEurope.eu: Harpegnathos venator, vlastní zkušenosti z chovu. Produktová stránka.
Další literatura o druhu
Následující práce se druhu týkají, ale nebyly zde použity jako podklad konkrétních tvrzení; u označených titulů nebyl ověřen původní text.Zobrazit 3 další publikace
- Zhang W. et al. (2020): Multifunctional mandibles of ants: variation in gripping behavior facilitated by specific microstructures and kinematics. Journal of Insect Physiology 120: 103993. Neověřeno.
- Zhang W. et al. (2020): A mathematical modeling method elucidating the integrated gripping performance of ant mandibles. Journal of Bionic Engineering 17(4): 732–746. Neověřeno.
- Foraging in Harpegnathos venator, the jumping ant from Hong Kong. Autor a rok nezjištěny. Záznam. Neověřeno.

Kdo za blogem stojí
Za články, vývojem a testováním nových formikárií i novinkami ze světa mravenců pro československou komunitu stojí Radek z Ants Europe.
Kdo je Radek?
Radek chová mravence už téměř 15 let a stojí za projektem Ants Europe a blogem Chov mravenců. Vyvíjí vlastní formikária řady ANTcore a pomáhá začínajícím chovatelům s prvními koloniemi. Je administrátorem československé facebookové skupiny Mravce, mravenci a ich chov. Spolupracuje s Živou exotikou, YouTuberem Sokolíkem a Biologickým centrem AV ČR. Chov mravenců představuje veřejnosti na největší terarijní výstavě ve střední Evropě Živá Exotika v Praze, na akcích Noc vědy a Veletrh vědy a na Velké výstavě bezobratlých Přírodovědecké fakulty UK v Praze.
