Nejočekávanější část roku je na vrcholu. Rojí se Messor barbarus

Proč se o rojení mluví právě teď
Rojení Messor barbarus ve Španělsku je ve finální fázi a pomalu končí. Vyplatí se mu rozumět, protože od něj se odvíjí všechno, co chovatele zajímá. Odkud se berou královny, jak jsou čerstvé a v jakém stavu jdou do zimy.
Mravenec zrnojed Messor barbarus je mezi chovateli oblíbený. Kolonie rostou do tisíců dělnic, dělnice nosí semena a vyrábějí mravenčí těsto, a proto z nich mají chovatelé radost. Jenže každá kolonie začíná jedinou oplozenou královnou, a ta vzniká právě při svatebním letu.
Text je psaný pro chovatele. Vědecké práce jsou pod ním jen jako opora a najdete je v závěru.
Rojení v kostce
- Hlavní období je září až říjen a let spouští dešťová fronta.
- Nejvíc mravenců vylétá dva až tři dny po frontě.
- Oplozená královna zimuje sama a vajíčka klade až na jaře.
- Každá královna zakládá vlastní kolonii.
Kdy se rojí a co let spouští
Messor barbarus se rojí na podzim, v září a říjnu, a lety spouští dešťová fronta. Podle studie z Iberského poloostrova z roku 2012 shrnuje 123 pozorování z let 2003 až 2009, která pokrývají sedm týdnů v září a říjnu.
- Lety se shlukují do vln a každá vlna patří ke stejné frontě. Podle téže studie probíhají lety navázané na jednu frontu na území širokém v průměru asi 640 km, nejvíc 1 075 km.
- Nejvíc mravenců vylétá dva až tři dny po frontě, až déšť přestane a fronta opustí poloostrov.
- Nezáleží na tom, jestli fronta přichází z Atlantiku, nebo od Středozemního moře.
Stejný obraz ukázala i francouzská pozorování ze stepi Crau. Messor barbarus se tam rojí po prvních podzimních bouřích, na konci září. Když se všichni okřídlení z celé oblasti vznášejí najednou, je rojení masové a královen je plno. Když bouře nestačí, vane silný vítr nebo je příliš chladno, let masový není.
Rojení nemá pevné datum a dá se odhadnout jen podle počasí. Hlavní období je září až říjen. Na polích vzniká koncem září nebo začátkem října propad aktivity, který souvisí s rozmnožováním kolonií. Jinak je aktivita u hnízd vysoká až do konce listopadu.
V letošním roce rojení ve Španělsku probíhalo postupně. Na severu probíhalo dřív a chovatelé tam sbírali královny už před měsícem. Minulý týden pak přišlo masivní rojení na jihu Španělska u pobřeží, kde chovatelé získali stovky královen.
Jak rojení vypadá a co z něj vzniká
Po bouři vyletí z hnízd okřídlení samci a samice, spojí se a samci hned poté hynou. Samice se zbavují křídel a hledají úkryt. Ve Francii se nacházely pod oblázky nebo běhající po zemi a říká se jim zakladatelky.
Oplozené královny po letu dosedají náhodně a místo budoucího hnízda neurčují vlastnosti půdy.
Později si zakladatelka vyhloubí podle francouzské práce z roku 1989 svislý šach asi 20 cm hluboký a v něm zimuje. Po dešti ji prozradí kopeček hlíny nad vchodem. Vajíčka klade až na jaře následujícího roku. Chovatel, který si zakladatelku odchytí nebo koupí na podzim, tedy dostává královnu uprostřed zimní pauzy, ne královnu připravenou klást.
Důležité je, že jde o monogynní druh. V jedné kolonii žije jedna královna. Královny se proto nejlépe zimují každá zvlášť, v chladu kolem 7 až 11 °C, jak uvádí francouzská práce z roku 1989.
Čerstvé královny a jejich start do nové sezony
Čerstvě odrojené královny pocházejí z podzimního letu a právě začínají zimní pauzu. Jsou to zakladatelky po letu, které teď nabírají síly na jaro. Zimní klid je u Messor přirozený odpočinek královny a vajíčka se objevují až na jaře.
- Každá královna zakládá vlastní kolonii, protože jde o monogynní druh.
- Zimní pauza probíhá v chladu kolem 7 až 11 °C, což odpovídá tomu, co zakladatelky zažívají v přírodě.
- Víc zakladatelek znamená víc kolonií k výběru. Chovatelé proto často zakládají několik kolonií najednou a sledují, která se rozběhne nejlíp.
Pravidla pro odchyt v přírodě se liší zemi od země, proto se vyplatí kupovat královny od prodejce, který zná jejich původ.
Od zakladatelky k prvním dělnicím
Tento sled vychází z odborných zdrojů. Praktické detaily jako velikost zkumavky, vlhkost nebo první krmení v nich nejsou, tam rozhoduje chovatelská zkušenost.
- Po letu zakladatelka zimuje sama, v chladu kolem 7 až 11 °C.
- Vajíčka začíná klást na jaře následujícího roku.
- Podle francouzských pozorování je kolonie po vylíhnutí prvních dělnic asi měsíc otevřená. V tu chvíli se dají spojit dvě kolonie. Později už jen kolonie s méně než 50 dělnicemi, nebo se dvěma čerstvě získanými královnami.
- Poté je kolonie uzavřená a další cizí mravenci se už nepřijímají.
Polygynní kolonii lze v laboratoři vytvořit, i když v přírodě jde o monogynní druh. Je to ale výjimka a vyžaduje přípravu.
Co zakladatelkám pomáhá
- Každá královna ve vlastní nádobě, protože založí vlastní kolonii a společnost nepotřebuje.
- Dodržená zimní pauza, ze které královna vychází připravená na jarní start.
- Správné načasování spojování kolonií, které funguje v krátkém okně po vylíhnutí prvních dělnic.
Zimování po rojení
Zimní klid je u Messor barbarus nutnost, ne ohled na pohodlí chovatele.
- V přírodě jsou kolonie přes zimu neaktivní. Dělnice se shromáždí v několika komorách 20 až 30 cm pod zemí a královna s většinou plodu leží uprostřed klubka dělnic.
- První znaky aktivity se objevují v dubnu. Koncem května se tvoří dlouhé kolony za semeny a královny znovu začínají klást.
- Zásoby semen nashromážděné na podzim jaro nepokryjí. Dělnice na jaře krmí plod, který přezimoval, i čerstvě vylíhnuté larvy.
- Při přesunu kolonie se dělnice ukládaly do ledničky při 8 až 11 °C a jednotlivé zakladatelky při 7 až 11 °C.
- Dvouleté kolonie vychované v zajetí ze zakladatelek měly na začátku jara kolem 120 dělnic, žádné larvy a jen několik přezimujících vajíček.
Tato čísla pocházejí z francouzské práce z roku 1989, takže teplotu zimování pro svou kolonii si ověřte podle vlastní zkušenosti.
Použité zdroje
Cerdan, P. (1989). L’élevage des Messor, fourmis moissonneuses. Insectes 72.
Nuptial flights of the seed-harvester ant Messor barbarus in the Iberian Peninsula. Myrmecological News 16, 25–29 (2012).
Cerdan, P. & Delye, G. (1987). Observation sur la fermeture des sociétés de Messor barbarus. Actes Coll. Insectes Soc. 4, 261–263.
Cerdan, P. & Provost, E. (1990). Influence du nombre de reines dans la fermeture de la société chez Messor barbarus. Actes Coll. Insectes Soc. 6.
De Almeida, T., Blight, O., Mesléard, F., Bulot, A., Provost, E. & Dutoit, T. (2020). Harvester ants as ecological engineers for Mediterranean grassland restoration. Biological Conservation 245, 108547.
Reyes-López, J. L. & Fernández-Haeger, J. (2002). Food storage in the nest and seed selectivity in the harvester ant Messor barbarus. Sociobiology 39(1).

