Dělnice mravence Cardiocondyla elegans nese na hřbetě okřídlenou gynu

Proč mravenci přenášejí jiné dělnice v kusadlech

Mravenec, který chytí jiného mravence do kusadel a odnese ho, vypadá jako malá záchranná akce. Většinou jde o stěhování. Jedna dělnice zvedne druhou, ta se stočí do klubíčka a nechá se odnést do nového hnízda.

Studie z 14. října 2026 v časopise Insect Science poprvé srovnala toto chování u 62 druhů mravenců ze 7 podčeledí. Ukázala, že jde o evolučně rozšířený způsob přesunu, jehož původní podoba byla pravděpodobně stereotypní a koordinovaná, že se vyskytuje u malých i obrovských kolonií a že některé druhy s více hnízdy se po přenesení dokážou zorientovat. Podíváme se na její výsledky a doplníme je o starší práce, včetně toho, jak se přenášejí královny.

Co je přenášení nestmate (social carrying)

Přenášení nestmate znamená, že jedna živá dělnice fyzicky přenese druhou živou dělnici stejného druhu, nejčastěji při stěhování hnízda. Nejde o odnášení kořisti ani o vynášení mrtvých sester z hnízda, i když zvenku to může vypadat podobně [1].

Stereotypní přenášení má podle autorů nové studie tři znaky. Nosička nejdřív nestmate vyzve, chytí ji za pevně danou část těla a nesená zaujme pevný „kuklový“ postoj. U nestereotypního přenášení se mravenec nese za různé části těla v různých polohách a někdy se i brání.

Přenášení je také něco jiného než tandemový běh, kdy vůdce běží s jedním následovníkem a ten se učí cestu. U rodu Temnothorax se oba způsoby střídají. Kolonie začne tandemovým během a po dosažení kvóra v novém hnízdě přepne na přenášení, které je zhruba třikrát rychlejší [2]. Rod Diacamma používá tandemový běh spíš k přesunu pasivní většiny kolonie, což Temnothorax zvládá přenášením [3].

Dvě dělnice mravence Myrmica rubra
Dělnice rodu Myrmica, u něhož je přenášení nestmate popsané (ilustrační foto). Foto Gary Alpert, Wikimedia Commons, CC BY 2.5.

Co zjistila studie z roku 2026

Arik Dorfman a Shahar Dubiner z Tel Avivské univerzity prošli 71 odborných článků z let 1932 až 2023 a sestavili databázi přenášení u 62 druhů ze 7 podčeledí. Pak pomocí fylogenetických metod rekonstruovali, jak se chování vyvíjelo [4], [5].

Studie přináší čtyři hlavní zjištění.

  • Původní podoba byla stereotypní. Předek přenášení pravděpodobně vypadal stereotypně a teprve druhotně se u některých skupin stalo volnějším.
  • Postoj závisí na podčeledi. Původní je „ventrální“ poloha, kdy nesená visí pod nosičem nebo před ním. Zachovává se u Ponerinae, Dorylinae a Formicinae a částečně u Myrmicinae. Ectatomminae nosí nestmate na hřbetě, Myrmeciinae bez pevného postoje.
  • Hlavní funkce je stěhování. Týká se 49 z 59 druhů, u nichž byly údaje.
  • Orientace po přenesení souvisí s uspořádáním kolonie (viz níže).

Autoři sami upozorňují, že vzorek je omezený a že jde o první široký pohled na dosud roztříštěná pozorování. Postoje při nesení navíc hodnotili jen u dělnic a čerstvě vylíhlých dělnic, protože královny a gyny se nosí jinak, pravděpodobně kvůli odlišné stavbě těla.

Proč nesená dělnice ztuhne a složí nohy

Nesený mravenec se nebrání, ale zaujme kompaktní postoj. V klasické práci Möglich & Hölldobler (1974) [6] se u druhů Formica a Camponotus nosička nestmate chytí za kusadla a trhne jí dopředu, nestmate se otočí a nosička ji zvedne přes svou hlavu. Möglich to v předchozí zprávě z roku 1973 popisuje tak, že nesená ohne zadeček pod sebe a přitáhne nohy a tykadla těsně k tělu [7].

Podle přehledu na AntWiki [1] nesený jedinec skoro vždy přitiskne končetiny k tělu a prakticky všechny nesené dělnice jsou upuštěny, když se k nim někdo přiblíží nebo je vyruší. U samců rodu Camponotus zůstávají při nesení nehybní, s tykadly a nohama složenými.

Podobný postoj popisuje Frank et al. (2017) [8] u afrických termitích mravenců Megaponera analis. Zraněná dělnice po prohmatání od nestmate zaujme fétální polohu se staženými nohama, což usnadní její přenos zpět do hnízda, kde se zotaví.

Dorfman & Dubiner nabízejí vysvětlení. Nesená dospělá dělnice se chová jako položka plodu, tedy jako kukla, a přenášení by tak mohlo být rozšířením péče o plod. Je to hypotéza, kterou je potřeba ještě ověřit.

Logický důsledek, který ve zdrojích není výslovně uveden, je ten, že stažené nohy pravděpodobně nosičce nepřekážejí v úzkých chodbách. Berte to jako vysvětlení, ne jako doklad.

Koho mravenci nosí, včetně královen

Nejčastěji jde o čerstvě vylíhlé nebo jiné mladé dělnice. U některých druhů ale mravenci nosí i královny a samce. V tabulce dat, kterou autoři zveřejnili, je královna uvedena mezi nesenými u 42 z 62 druhů.

  • Atta sexdens (šupina listová). Tabulka uvádí jako nesené čerstvě vylíhlé dělnice a královny, přenášení je stereotypní a nosička chytí nestmate za nohu, stopku nebo zadek. Při stěhování byly podle Valadares & Nascimento (2017) [9] královny přesunuty jako první, pak plod, čerstvě vylíhlé dělnice a kousky houbové zahrady.
  • Cardiocondyla elegans. Dělnice vytáhne mladou královnu z hnízda kusadly, chytí ji za hlavu a nese na hřbetě. Pozorování s 453 sledovanými gynami uvádí Vidal et al. (2021) [10], že dělnice nesly gyny v průměru 3,1 m a nejdál 14,8 m a pustily je u vchodu do cizího hnízda, aby se mohly spářit s nepříbuznými samci.
  • Temnothorax (Leptothorax) albipennis. Královnu nosí dělnice a v pořadí transportu se objevuje zhruba uprostřed stěhování, tedy v té chvíli, kdy je v obou hnízdech dost dělnic na ochranu (Franks & Sendova-Franks 2000, 32 stěhování) [11].
  • Formica rufa. Möglich & Hölldobler zachytili dělnici, jak nese královnu; podle nich se rozmnožovací samice nosí někdy jako dělnice a jsou-li příliš velké, chytí je dělnice za kusadla a táhnou je k cíli.
  • Pogonomyrmex maricopa a Camponotus herculeanus. Dělnice odnášejí zpět do hnízda gyny a samce, kteří vyletěli příliš brzy nebo pozdě. Toto chování funguje jako „společenský časovač“ snubního letu.
  • Odontomachus chelifer. Dominantní královna zvedne podřízenou a ta zaujme kuklovou polohu. Jde o ritualizovanou agresi mezi královnami, ne o stěhování [12].
Dělnice Cardiocondyla elegans nese okřídlenou gynu
Dělnice Cardiocondyla elegans nesou okřídlené gyny do hnízda jiné kolonie. Foto M. Vidal, z Vidal et al. 2021, Communications Biology, CC BY 4.0.

Nedoloženo zůstává, že přenášená královna Atta (nebo jiného druhu) ztuhne a složí nohy. V odborné literatuře jsme to nenašli. U dělnic a u samců Camponotus je to doloženo, u královen ne. Vlastní pozorování z chovu ale tento postoj u královny ukazuje, viz níže.

Královna mravence Atta colombica
Královna Atta colombica (ilustrační foto, nejde o přenášení). Foto Christian R. Linder, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0.

Královna Atta mexicana v chovu

Podle vlastního pozorování Ants Europe [13] nesla u druhu Atta mexicana skupinka dělnic svou královnu. Královna vypadala jako mrtvá, protože měla nohy i tykadla úplně stažená a přitisknutá k tělu. Byla ale živá. Stažené končetiny jí nejspíš pomáhají při transportu. Dělnice ji protahují úzkými chodbami, a když má nohy u těla, nezasekává se a nepřekáží jim.

Proč se tak královna chová, nevíme. Možné vysvětlení je, že tím dává najevo, že chce být přenesena, nejspíš chemickými signály, stáhne všechny končetiny a nechá se nést. Dělnice ji také mohou přenášet z vlastního popudu, například když se v hnízdě nahromadí CO2 a je třeba ho vyvětrat. Jsou to jen domněnky z jednoho pozorování, žádná z nich zatím není potvrzená.

Proč a kdy mravenci nosí nestmate

Nejběžnější důvod je stěhování hnízda. Přenášení pomáhá dostat pasivní většinu kolonie, včetně královny a plodu, do nového hnízda. U Temnothorax přenášejí kolonii hlavně malá skupina aktivních dělnic; ostatní na sobě nechají nosit [14].

Studie eviduje i další funkce.

  • Nábor k potravě. Např. Brachyponera chinensis nese dělnice k velkému zdroji potravy.
  • Časování snubního letu. Pogonomyrmex maricopa vrací gyny a samce, kterým to nejde.
  • Přeskupování pracovní síly u druhů s více hnízdy.
  • Nájezdy otrokářských mravenců (Rossomyrmex proformicarum).
  • Vyhazov z hnízda u Acromyrmex versicolor, dělnice vynesou nestmate ven, někdy opakovaně.

Přenášení je přitom pomalejší než hromadný nábor po pachové stopě, a tak se čekalo, že bude pouze u malých kolonií. Autorův přehled ale uvádí, že se vyskytuje i u druhů s obrovskými koloniemi; proč, zatím nevíme.

Orientace po přenesení a druhy s více hnízdy

Nejpřekvapivější výsledek studie se týká navigace. Z 20 druhů, u nichž existovala data, jich 15 mělo jedno hnízdo (5 kmenů kolébavců a 10 monodomních) a 5 bylo polydomních, tedy s více prostorově oddělenými hnízdy. Všechny polydomní druhy se po přenesení uměly vrátit do hnízda, žádný druh s jedním hnízdem ne. Rozdíl byl statisticky významný (P = 0,020).

Vzorek je ale malý a autoři varují, že jde o možný náznak, ne o silný důkaz. Navrhují hypotézu, že schopnost orientace mohla být předpokladem pro vznik kolonie s více hnízdy, protože mravenci si musí pamatovat polohu více hnízd a stěhovat se mezi nimi. Nesený mravenec se tedy nemusí jen pasivně nechat odnést. U druhů s více hnízdy si po cestě pravděpodobně něco zapamatuje.

Co z toho plyne pro chovatele

Pokud chováte druhy, u nichž je přenášení doloženo, uvidíte ho nejspíš při stěhování do nového formikária. V tabulce autorů jsou například Formica fusca, Formica rufa, Myrmica rubra, většina druhů Temnothorax a mnoho druhů Polyrhachis.

  • Nesený mravenec není zraněný ani mrtvý. Složené nohy a ztuhlé tělo jsou normální reakce nesené dělnice.
  • Nesená dělnice bývá upuštěna, když ji někdo vyruší. Při přenášení proto formikárium raději nechte v klidu.
  • Chování se učí. U Myrmica rubra čerstvě vylíhlé dělnice ne vždy zaujmou „správný“ postoj, což naznačuje, že být nesen je učené chování (poznámka v databázi autorů, podle Abraham & Pasteels 1980).
  • Královna je zajímavá výjimka. Postoj přenášené královny jsme v dohledaných zdrojích nenašli popsaný, takže video takového přenosu by bylo cenné.

Chcete si občasné stěhování vyzkoušet pozorovat? Nabídku mravenců a formikárií najdete v e-shopu Ants Europe.

Použité zdroje

  1. AntWiki, Social Carrying
  2. Franks et al., Temnothorax albipennis
  3. Mizumoto et al. (2023), iScience
  4. Dorfman & Dubiner (2026), Form, function, and evolution of worker–worker social carrying in ants, Insect Science
  5. Dataset a kód ke studii (Zenodo)
  6. Möglich & Hölldobler (1974), Psyche 81
  7. Möglich (1973), IUSSI Londres
  8. Frank et al. (2017), Megaponera analis, Science Advances
  9. Valadares & Nascimento (2017), Atta sexdens, Sociobiology
  10. Vidal et al. (2021), Cardiocondyla elegans, Communications Biology
  11. Franks & Sendova-Franks (2000), Queen transport, Behavioral Ecology
  12. AntWiki, Polygyny
  13. Ants Europe, vlastní pozorování druhu Atta mexicana
  14. Doering & Pratt (2019), J. Exp. Biol.
Radek z Ants Europe
Kdo za blogem stojí

Za články, vývojem a testováním nových formikárií i novinkami ze světa mravenců pro československou komunitu stojí Radek z Ants Europe.

Kdo je Radek?

Radek chová mravence už téměř 15 let a stojí za projektem Ants Europe a blogem Chov mravenců. Vyvíjí vlastní formikária řady ANTcore a pomáhá začínajícím chovatelům s prvními koloniemi. Je administrátorem československé facebookové skupiny Mravce, mravenci a ich chov. Spolupracuje s Živou exotikou, YouTuberem Sokolíkem a Biologickým centrem AV ČR. Chov mravenců představuje veřejnosti na největší terarijní výstavě ve střední Evropě Živá Exotika v Praze, na akcích Noc vědy a Veletrh vědy a na Velké výstavě bezobratlých Přírodovědecké fakulty UK v Praze.

Související články

5 1 hodnocení
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
guest

Web používá Akismet ke snížení množství spamu. Zjistěte, jak jsou zpracovávány údaje z komentářů.

0 Komentáře