Mravenčí těsto mravenců zrnojedů rodu Messor

Kdo chová zrnojedy rodu Messor, například Messor barbarus, možná v hnízdě nebo v aréně našel malé růžovohnědé kašovité drobky. Je to mravenčí těsto, směs rozžvýkaných semen a slin. Kolik je v něm bílkovin, sacharidů a tuků, zatím nikdo neměřil.

Správný český název je těsto, nikoli chléb. Hmota se nepeče, nekyne a nemá kůrku. Je vlhká, hnětitelná a vzniká žvýkáním. Německá literatura ji od roku 1910 nazývá Ameisenbrot [1], odtud pochází anglické ant bread a mylný český překlad. Pro chovatele je to vysvětlení, proč jeho zrnojedi tak dlouho žvýkají semena a co to znamená pro krmení i pro čistotu hnízda.

Mravenčí těsto kolonie Messor barbarus
Mravenčí těsto v kolonii Messor barbarus.

Jak těsto poznáte v hnízdě

Neger popsal čerstvě vynesené drobky u Messor barbarus velmi podrobně [1].

  • Jsou podobné drobkům světlého černého chleba, velké od špendlíkové hlavičky po pepřové zrno, nepravidelné a světle růžové s nádechem do hnědé [1].
  • Čerstvé jsou vlhké a hnětitelné [1].
  • Pod mikroskopem obsahují škrobnaté buňky trav, buňky obalu zrna a shluky buněk bez škrobu, které pravděpodobně pocházejí z luštěnin. Jako příměs se v nich nacházejí zlomky osemení, chloupky a pyl jehličnanů [1].

Těsto tedy není chemicky přeměněná hmota, ale mechanicky rozdrcený materiál, ve kterém jsou živiny stále v původní podobě [1].

Jak těsto vzniká

Zrnojedi drží zrnka dlouho v kusadlech, dokud nenabobtnají v hnětitelnou hmotu [3]. Při zpracování pšenice nejprve odstraní osiny, přeříznou plevy a vyjmou holá zrna [12]. Dávají přednost zárodku před škrobnatým endospermem [3].

Delage u druhu Messor capitatus zjistila, že sliny štěpí škrob přímo na semeni. V labiálních žlázách našla aktivitu amylázy a maltázy a mravenci podle ní přijímají cukry po trávení mimo tělo. Vyklíčená semena byla odhazována na odpad [2]. U M. barbarus je stejný postup pravděpodobný, ale zatím nedoložený.

Zajímavost

Zahřáté zrno, jehož vlastní enzymy byly zničeny, dalo po rozdrcení cukry v 8 z 10 pokusů. Nepoškozená semena je nedala ani jednou z 11 [2].

Co mravenci s drobky dělají

Drobky se v určitých denních dobách vynášejí z hnízda na suché místo a tam na slunci schnou. Neger je nikdy neviděl nosit zpět do hnízda. Poloschlé drobky položené u vchodu zvedli mravenci a odnesli zpět na suché místo, protože jsou hygroskopické a v hnízdě by znovu navlhly [1].

Zajímavost

Dopoledne bylo místo vynášení pokryté drobky, odpoledne po nich nezbyla ani stopa [1].

Pozorované osudy těsta jsou tři. Část spotřebují dělnice nebo larvy [3]. Část se vynese na povrch, kde zaschne [1], a část zůstane jako odmítnutý zbytek v suché komoře [3]. Odpad se hromadí v odpadních hromádkách u vchodu [11]. Není známo, jak dlouho těsto vydrží ani jak rychle se spotřebovává.

K čemu těsto slouží

  • Neger navrhl několik hypotéz bez důkazu. Žvýkání se slinami a sušení na slunci mohou hmotu sterilizovat a larvy podle něj přijímají jen tekutou a kašovitou potravu [1].
  • Emery popsal, že larvy se krmí buď vyvrženým obsahem volete, nebo kousky semen nasycenými slinami [3].
  • Často se uvádí, že těsto je dlouhodobá rezerva proti suchu a chrání semena před plísní. Doloženo to není.

Stručně, těsto je nejspíš způsob, jak z tvrdých semen dostat živiny pro larvy a dospělé. Že slouží jako dlouhodobá zásoba, nikdo nedoložil.

Čím a kolik krmit

Zásoby tvoří hlavně celá semena v sýpkách. Reyes-López a Fernández-Haeger použili dvouleté laboratorní kolonie s přibližně 120 dělnicemi. Téměř plná sýpka u nich obsahovala zhruba 8 g semen. Když byly sýpky vyprázdněné, odnesly dělnice 84,75 až 92,41 % nabídnutých 9 g semen během 48 hodin. Když byly téměř plné, odnesly jen 18,78 až 28,17 % a dávaly přednost malým semenům [5, 6].

Zajímavosti v číslech

8 g

semen v téměř plné sýpce laboratorní kolonie se zhruba 120 dělnicemi [5, 6]

8000

jedinců mívá přírodní kolonie a hnízdo sahá až do 5 m hloubky [11]

1 až 19 kg

semen za rok sebere kolonie afrického zrnojeda Messor galla v Senegalu [7]

Tip pro krmení

Pro chov z toho plyne, že se po naplnění sýpky sběr téměř zastaví [6]. Dávkujte proto semena po malých množstvích a po dni dvou odeberte, co mravenci nesebrali, jinak v aréně zplesniví. Toto doporučení je odvozené z laboratorního pokusu, nikoli změřené přímo v chovu.

Mravenci ochotně sbírají semena trav a drobná semena luštěnin, tedy ta, která pozoroval Neger [1]. Preferují semena o hmotnosti 4 až 50 mg a odmítají ta menší než 0,4 mg [9]. Kulatá hladká semena se jim podle pozorování hůře uchopují.

Mravenec zrnojed sbírá semínka v přírodě. Semena postupně odebírají ze sáčku, ze kterého je sypu.

Zrnojedi nejsou čistí vegetariáni, ale s hmyzem je potřeba opatrnost. Podle pozorování Ants Europe u kolonie zhruba s 500 dělnicemi začali mravenci po přísunu živých octomilek dříve vyrobené a uskladněné těsto vynášet z hnízda na smetiště a těsto přestali vytvářet. Rostlinné zásoby bílkovin a sacharidů tak nahradili bílkovinami z hmyzu. Mladá kolonie do zhruba 1000 dělnic, která ještě neodchovává náročné larvy pohlavních jedinců, si vystačí se semeny, a hmyz jí může uškodit, protože o hotové těsto přichází. Hmyzem má smysl přikrmovat až velké kolonie s vysokým počtem larev. Více o tomto pozorování najdete v příspěvku Zrnojedi, nové informace o chovu.

Dělnice Messor barbarus mezi semeny v aréně

Související příspěvek

Zrnojedi. Nové informace o chovu, které by měl každý chovatel vědět

Co se stane s těstem, když kolonii nakrmíte hmyzem, a jak správně plánovat stravu zrnojedů. Pozorování Ants Europe na kolonii s 500 dělnicemi.

Plíseň na drobcích

Neger odebral drobky přímo z kusadel mravenců a přenesl je na sterilní půdu. Ze šesti kultur obsahovaly čtyři houbu podobnou Aspergillus niger. Sám přiznal, že jde o domněnku, kterou chtěl ověřit větším pokusem [1]. Emery tento výklad považoval za naprosto fantastický [3]. Nález ve čtyřech ze šesti kultur nic neříká o tom, zda mravenci houbu záměrně pěstují [1].

Tip proti plísni

V praxi platí, že pokud se na drobcích v aréně objeví plíseň, vyberte je pinzetou. A protože drobky podle Negera schnou na suchém místě, nechte v hnízdě alespoň část suchou, kam mohou mravenci zásoby uložit [1].

Co zatím nevíme

  • Chemické složení hotového těsta.
  • Dobu uchování a dynamiku spotřeby těsta během roku.
  • Roli plísní a mikroorganismů u Messor barbarus.
  • Přesný podíl těsta na zásobách.
  • Zda slinná amyláza a maltáza, které Delage našla u M. capitatus, pracují stejně u M. barbarus.

Co můžete pozorovat sami

Některé z těchto otázek lze ověřit pozorováním v chovu.

  • Vrací se vynesené a vyschlé drobky do hnízda, nebo zůstávají v odpadu? Neger to nikdy neviděl [1].
  • Kolik drobků kolonie denně vyrobí a jak se to mění s počtem larev a s ročním obdobím? Zatím nikdo neměřil.
  • Jedí larvy přímo těsto, nebo jen tekutinu z něj získanou? Emery pozoroval obojí [3].

Deník s fotografiemi z arény a hnízda, s datem a počtem larev, by byl cenný i pro vědce.

Použité zdroje (15)
  1. Neger F. W. (1910). Neue Beobachtungen an körnersammelnden Ameisen. Biologisches Centralblatt 30, 138–150.
  2. Delage B. (1962). Recherches sur l’alimentation des fourmis granivores Messor capitatus Latr. Insectes Sociaux 9(2), 137–143.
  3. Wheeler W. M., Bailey I. W. (1920). The feeding habits of Pseudomyrmine and other ants. Transactions of the American Philosophical Society. Přehled prací Moggridge (1873) a Emery (1899, 1912, 1915).
  4. Gordon S. A. (1980). Analysis of twelve Sonoran Desert seed species preferred by the desert harvester ant. Madroño 27(2), 68–78.
  5. Reyes-López J. L., Fernández-Haeger J. (2002). Food storage in the nest and seed selectivity in the harvester ant Messor barbarus. Sociobiology 39(1), 123–128.
  6. Reyes-López J. L., Fernández-Haeger J. (2002). Composition-dependent and density-dependent seed removal rates in the harvester ant Messor barbarus. Sociobiology 39(3), 475–484.
  7. Gillon D., Adam F., Hubert B. (1984). Production et consommation de graines en milieu sahélo-soudanien au Sénégal, les fourmis Messor galla. Insectes Sociaux 31, 51–73.
  8. Délye G. (1984). Les fourmis du désert de Crau, essai d’évaluation de la biomasse et de la consommation des espèces granivores. Actes des Colloques Insectes Sociaux 1.
  9. Detrain C., Pasteels J. M. (2000). Seed preferences of the harvester ant Messor barbarus in a Mediterranean mosaic grassland. Sociobiology 35(1), 35–48.
  10. Baroni Urbani C., Nielsen M. G. (1990). Energetics and foraging behaviour of the European seed harvesting ant Messor capitatus, II. Physiological Entomology 15, 449–461.
  11. De Almeida T. a kol. (2020). Harvester ants as ecological engineers for Mediterranean grassland restoration. Biological Conservation 245, 108547.
  12. Plessis C. a kol. (2025). A la carte seed harvesting, Messor barbarus ants select durum wheat genotypes. Ecology and Evolution 15, e72251.
  13. Belkouche S. a kol. (2026). Feeding behaviour of Messor barbarus and its role in seed dissemination. Indian Journal of Entomology 88(3), 639–643.
  14. Tschinkel W. R., Kwapich C. L. (2016). The Florida harvester ant, Pogonomyrmex badius, relies on germination to consume large seeds. PLoS ONE 11(11), e0166907.
  15. Cerdan P., Délye G. (1990). La consommation des graines par les fourmis Messor barbarus et Messor sanctus dans la plaine de Crau. Actes des Colloques Insectes Sociaux 6, 165–170.
Radek z Ants Europe
Kdo za blogem stojí

Za články, vývojem a testováním nových formikárií i novinkami ze světa mravenců pro československou komunitu stojí Radek z Ants Europe.

Kdo je Radek?

Radek chová mravence už téměř 15 let a stojí za projektem Ants Europe a blogem Chov mravenců. Vyvíjí vlastní formikária řady ANTcore a pomáhá začínajícím chovatelům s prvními koloniemi. Je administrátorem československé facebookové skupiny Mravce, mravenci a ich chov. Spolupracuje s Živou exotikou, YouTuberem Sokolíkem a Biologickým centrem AV ČR. Chov mravenců představuje veřejnosti na největší terarijní výstavě ve střední Evropě Živá Exotika v Praze, na akcích Noc vědy a Veletrh vědy a na Velké výstavě bezobratlých Přírodovědecké fakulty UK v Praze.

Související články

5 1 hodnocení
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
guest

Web používá Akismet ke snížení množství spamu. Zjistěte, jak jsou zpracovávány údaje z komentářů.

0 Komentáře