Mravenčí těsto mravenců zrnojedů rodu Messor
Kdo chová zrnojedy rodu Messor, například Messor barbarus, možná v hnízdě nebo v aréně našel malé růžovohnědé kašovité drobky. Je to mravenčí těsto, směs rozžvýkaných semen a slin. Kolik je v něm bílkovin, sacharidů a tuků, zatím nikdo neměřil.
Správný český název je těsto, nikoli chléb. Hmota se nepeče, nekyne a nemá kůrku. Je vlhká, hnětitelná a vzniká žvýkáním. Německá literatura ji od roku 1910 nazývá Ameisenbrot [1], odtud pochází anglické ant bread a mylný český překlad. Pro chovatele je to vysvětlení, proč jeho zrnojedi tak dlouho žvýkají semena a co to znamená pro krmení i pro čistotu hnízda.

Jak těsto poznáte v hnízdě
Neger popsal čerstvě vynesené drobky u Messor barbarus velmi podrobně [1].
- Jsou podobné drobkům světlého černého chleba, velké od špendlíkové hlavičky po pepřové zrno, nepravidelné a světle růžové s nádechem do hnědé [1].
- Čerstvé jsou vlhké a hnětitelné [1].
- Pod mikroskopem obsahují škrobnaté buňky trav, buňky obalu zrna a shluky buněk bez škrobu, které pravděpodobně pocházejí z luštěnin. Jako příměs se v nich nacházejí zlomky osemení, chloupky a pyl jehličnanů [1].
Těsto tedy není chemicky přeměněná hmota, ale mechanicky rozdrcený materiál, ve kterém jsou živiny stále v původní podobě [1].
Jak těsto vzniká
Zrnojedi drží zrnka dlouho v kusadlech, dokud nenabobtnají v hnětitelnou hmotu [3]. Při zpracování pšenice nejprve odstraní osiny, přeříznou plevy a vyjmou holá zrna [12]. Dávají přednost zárodku před škrobnatým endospermem [3].
Delage u druhu Messor capitatus zjistila, že sliny štěpí škrob přímo na semeni. V labiálních žlázách našla aktivitu amylázy a maltázy a mravenci podle ní přijímají cukry po trávení mimo tělo. Vyklíčená semena byla odhazována na odpad [2]. U M. barbarus je stejný postup pravděpodobný, ale zatím nedoložený.
Zajímavost
Zahřáté zrno, jehož vlastní enzymy byly zničeny, dalo po rozdrcení cukry v 8 z 10 pokusů. Nepoškozená semena je nedala ani jednou z 11 [2].
Co mravenci s drobky dělají
Drobky se v určitých denních dobách vynášejí z hnízda na suché místo a tam na slunci schnou. Neger je nikdy neviděl nosit zpět do hnízda. Poloschlé drobky položené u vchodu zvedli mravenci a odnesli zpět na suché místo, protože jsou hygroskopické a v hnízdě by znovu navlhly [1].
Zajímavost
Dopoledne bylo místo vynášení pokryté drobky, odpoledne po nich nezbyla ani stopa [1].
Pozorované osudy těsta jsou tři. Část spotřebují dělnice nebo larvy [3]. Část se vynese na povrch, kde zaschne [1], a část zůstane jako odmítnutý zbytek v suché komoře [3]. Odpad se hromadí v odpadních hromádkách u vchodu [11]. Není známo, jak dlouho těsto vydrží ani jak rychle se spotřebovává.
K čemu těsto slouží
- Neger navrhl několik hypotéz bez důkazu. Žvýkání se slinami a sušení na slunci mohou hmotu sterilizovat a larvy podle něj přijímají jen tekutou a kašovitou potravu [1].
- Emery popsal, že larvy se krmí buď vyvrženým obsahem volete, nebo kousky semen nasycenými slinami [3].
- Často se uvádí, že těsto je dlouhodobá rezerva proti suchu a chrání semena před plísní. Doloženo to není.
Stručně, těsto je nejspíš způsob, jak z tvrdých semen dostat živiny pro larvy a dospělé. Že slouží jako dlouhodobá zásoba, nikdo nedoložil.
Čím a kolik krmit
Zásoby tvoří hlavně celá semena v sýpkách. Reyes-López a Fernández-Haeger použili dvouleté laboratorní kolonie s přibližně 120 dělnicemi. Téměř plná sýpka u nich obsahovala zhruba 8 g semen. Když byly sýpky vyprázdněné, odnesly dělnice 84,75 až 92,41 % nabídnutých 9 g semen během 48 hodin. Když byly téměř plné, odnesly jen 18,78 až 28,17 % a dávaly přednost malým semenům [5, 6].
Zajímavosti v číslech
8 g
semen v téměř plné sýpce laboratorní kolonie se zhruba 120 dělnicemi [5, 6]
8000
jedinců mívá přírodní kolonie a hnízdo sahá až do 5 m hloubky [11]
1 až 19 kg
semen za rok sebere kolonie afrického zrnojeda Messor galla v Senegalu [7]
Tip pro krmení
Pro chov z toho plyne, že se po naplnění sýpky sběr téměř zastaví [6]. Dávkujte proto semena po malých množstvích a po dni dvou odeberte, co mravenci nesebrali, jinak v aréně zplesniví. Toto doporučení je odvozené z laboratorního pokusu, nikoli změřené přímo v chovu.
Mravenci ochotně sbírají semena trav a drobná semena luštěnin, tedy ta, která pozoroval Neger [1]. Preferují semena o hmotnosti 4 až 50 mg a odmítají ta menší než 0,4 mg [9]. Kulatá hladká semena se jim podle pozorování hůře uchopují.
Zrnojedi nejsou čistí vegetariáni, ale s hmyzem je potřeba opatrnost. Podle pozorování Ants Europe u kolonie zhruba s 500 dělnicemi začali mravenci po přísunu živých octomilek dříve vyrobené a uskladněné těsto vynášet z hnízda na smetiště a těsto přestali vytvářet. Rostlinné zásoby bílkovin a sacharidů tak nahradili bílkovinami z hmyzu. Mladá kolonie do zhruba 1000 dělnic, která ještě neodchovává náročné larvy pohlavních jedinců, si vystačí se semeny, a hmyz jí může uškodit, protože o hotové těsto přichází. Hmyzem má smysl přikrmovat až velké kolonie s vysokým počtem larev. Více o tomto pozorování najdete v příspěvku Zrnojedi, nové informace o chovu.
Plíseň na drobcích
Neger odebral drobky přímo z kusadel mravenců a přenesl je na sterilní půdu. Ze šesti kultur obsahovaly čtyři houbu podobnou Aspergillus niger. Sám přiznal, že jde o domněnku, kterou chtěl ověřit větším pokusem [1]. Emery tento výklad považoval za naprosto fantastický [3]. Nález ve čtyřech ze šesti kultur nic neříká o tom, zda mravenci houbu záměrně pěstují [1].
Tip proti plísni
V praxi platí, že pokud se na drobcích v aréně objeví plíseň, vyberte je pinzetou. A protože drobky podle Negera schnou na suchém místě, nechte v hnízdě alespoň část suchou, kam mohou mravenci zásoby uložit [1].
Co zatím nevíme
- Chemické složení hotového těsta.
- Dobu uchování a dynamiku spotřeby těsta během roku.
- Roli plísní a mikroorganismů u Messor barbarus.
- Přesný podíl těsta na zásobách.
- Zda slinná amyláza a maltáza, které Delage našla u M. capitatus, pracují stejně u M. barbarus.
Co můžete pozorovat sami
Některé z těchto otázek lze ověřit pozorováním v chovu.
- Vrací se vynesené a vyschlé drobky do hnízda, nebo zůstávají v odpadu? Neger to nikdy neviděl [1].
- Kolik drobků kolonie denně vyrobí a jak se to mění s počtem larev a s ročním obdobím? Zatím nikdo neměřil.
- Jedí larvy přímo těsto, nebo jen tekutinu z něj získanou? Emery pozoroval obojí [3].
Deník s fotografiemi z arény a hnízda, s datem a počtem larev, by byl cenný i pro vědce.
Použité zdroje (15)
- Neger F. W. (1910). Neue Beobachtungen an körnersammelnden Ameisen. Biologisches Centralblatt 30, 138–150.
- Delage B. (1962). Recherches sur l’alimentation des fourmis granivores Messor capitatus Latr. Insectes Sociaux 9(2), 137–143.
- Wheeler W. M., Bailey I. W. (1920). The feeding habits of Pseudomyrmine and other ants. Transactions of the American Philosophical Society. Přehled prací Moggridge (1873) a Emery (1899, 1912, 1915).
- Gordon S. A. (1980). Analysis of twelve Sonoran Desert seed species preferred by the desert harvester ant. Madroño 27(2), 68–78.
- Reyes-López J. L., Fernández-Haeger J. (2002). Food storage in the nest and seed selectivity in the harvester ant Messor barbarus. Sociobiology 39(1), 123–128.
- Reyes-López J. L., Fernández-Haeger J. (2002). Composition-dependent and density-dependent seed removal rates in the harvester ant Messor barbarus. Sociobiology 39(3), 475–484.
- Gillon D., Adam F., Hubert B. (1984). Production et consommation de graines en milieu sahélo-soudanien au Sénégal, les fourmis Messor galla. Insectes Sociaux 31, 51–73.
- Délye G. (1984). Les fourmis du désert de Crau, essai d’évaluation de la biomasse et de la consommation des espèces granivores. Actes des Colloques Insectes Sociaux 1.
- Detrain C., Pasteels J. M. (2000). Seed preferences of the harvester ant Messor barbarus in a Mediterranean mosaic grassland. Sociobiology 35(1), 35–48.
- Baroni Urbani C., Nielsen M. G. (1990). Energetics and foraging behaviour of the European seed harvesting ant Messor capitatus, II. Physiological Entomology 15, 449–461.
- De Almeida T. a kol. (2020). Harvester ants as ecological engineers for Mediterranean grassland restoration. Biological Conservation 245, 108547.
- Plessis C. a kol. (2025). A la carte seed harvesting, Messor barbarus ants select durum wheat genotypes. Ecology and Evolution 15, e72251.
- Belkouche S. a kol. (2026). Feeding behaviour of Messor barbarus and its role in seed dissemination. Indian Journal of Entomology 88(3), 639–643.
- Tschinkel W. R., Kwapich C. L. (2016). The Florida harvester ant, Pogonomyrmex badius, relies on germination to consume large seeds. PLoS ONE 11(11), e0166907.
- Cerdan P., Délye G. (1990). La consommation des graines par les fourmis Messor barbarus et Messor sanctus dans la plaine de Crau. Actes des Colloques Insectes Sociaux 6, 165–170.


